Příjemné překvapení na faktuře. Jedna položka za elektřinu klesne pod cenu před krizí
- Náklady na stabilizaci elektroenergetické sítě klesají a mohou se dostat i pod úroveň z roku 2018.
- Odběratelé pokles cen pocítí na fakturách.
- Vyšší úsporu by však přineslo vládou slíbené převzetí poplatku na podporu obnovitelných zdrojů.
Domácnosti i firmy čeká na faktuře za elektřinu jedno příjemné překvapení. V jedné položce zřejmě brzy zaplatí méně než před energetickou krizí. Výdaje na systémové služby, tzv. služby výkonové rovnováhy (SVR), pomocí kterých provozovatel soustavy ČEPS udržuje balanc mezi výrobou a spotřebou, letos už potřetí v řadě klesnou a trend má pokračovat i v budoucnu. Může za to nižší cena elektřiny na burze i větší konkurence na trhu.
Podle ČEPS jsou náklady na udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie velmi úzce spojeny s cenou silové elektřiny a situací na energetickém trhu. Ten se přitom v poslední době výrazně proměňuje.
„Pro rok 2025 očekáváme náklady do šesti miliard korun. Na příští rok předpokládáme další pokles nákladů, a to zejména díky zapojení ČEPS do platformy ALPACA, která zajišťuje stabilizaci cen, a získání nových poskytovatelů SVR. Konkrétní výši je však v tuto chvíli předčasné predikovat,“ sdělil mluvčí ČEPS Lukáš Hrabal s tím, že předpoklad poklesu výdajů platí v případě, že na energetickém trhu nenastanou neočekávané události.
ALPACA je mezinárodní spolupráce provozovatelů sítě v Česku, Německu a Rakousku, která umožňuje jednodušší a levnější nákupy přeshraničních výkonových služeb, což zvyšuje konkurenci na všech dotčených trzích.
Na domácím trhu se také zapojuje čím dál více technologií. Dříve si tento byznys rozebraly velké teplárny a elektrárny, dnes o platby za tyto služby soupeří také kogenerační jednotky a bateriová úložiště, potažmo agregátoři flexibility. Tento nový typ poskytovatele služeb sdružuje větší množství menších energetických zdrojů, u nichž část výkonu využívá flexibilně právě pro účely stabilizace sítě.
ČEPS už má výsledky soutěže na poskytování rovnováhy i pro první polovinu příštího roku. Uspělo celkem 39 firem, dvakrát více než v roce 2023. V jednotlivých systémových službách klesla i průměrná cena.
„Díky naší aktivitě se do trhu SVR zapojuje stále více poskytovatelů a energetických zařízení, což také odpovídá našemu záměru. Mimo jiné tak narůstá konkurence, která vytváří tlak na snižování cen,“ komentoval výsledky Hrabal.
Pozitivní trend má pro spotřebitele jedinou vadu: jedná se o nejmenší položku na faktuře. Loni za ně odběratelé vydali 258 korun za megawatthodinu, tedy u domácnosti v průměru asi 750 korun ročně. Letos to je 207 korun za megawatthodinu, v příštím roce podle dosud neschváleného návrhu 199 korun a suma má podle poradenské firmy EGU klesat i nadále.
„Do konce desetiletí očekáváme pokles cen SVR až o čtvrtinu. V nominálních cenách by tak souhrnné náklady za tyto služby mohly klesnout pod pět miliard korun ročně,“ odhaduje Petr Čambala, řídicí konzultant poradenské společnosti EGU.
Čambala si zároveň klade otázku, zda se s tímto zmenšujícím se balíkem podaří uživit i projekty a technologie, které na trh čerstvě vstoupily.
„Při takto nízkých cenách, které podle předpokladů ještě poklesnou, je návratnost bateriových úložišť otázkou, a stejně tak i jejich další expanze. Kartami nicméně mohou výrazně zamíchat dotace, které úložiště mohou získat v rámci Modernizačního fondu,“ dodal.
Koncová cena elektřiny na faktuře je složena z několika položek. Kromě ceny za dodávku elektřiny Češi platí také poplatek za systémové služby, za jistič, za distribuci a na podporu obnovitelných zdrojů (POZE). Formující se vláda ANO, SPD a Motoristů sobě se přitom v programovém prohlášení zavázala, že poplatek za obnovitelné zdroje za domácnosti a firmy převezme. Kdyby slib dodržela, úspora odběratelů by byla mnohem vyšší než u systémových služeb – u průměrné domácnosti zhruba 1,5 tisíce korun za rok.
