Na seznam zemí, které se rozhodly přijmout čínské pozvání do AIIB, dnes přibyly další tři státy - Austrálie, Nizozemsko a Rusko. Nizozemskou kandidaturu potvrdil premiér Mark Rutte, o ruské informoval během mezinárodního fóra v Číně první místopředseda ruské vlády Igor Šuvalov.
„Rád bych vám oznámil, že se prezident Vladimir Putin rozhodl, že se Rusko bude podílet na kapitálu Asijské banky pro investice do infrastruktury,“ řekl Šuvalov na fóru, které se koná na čínském ostrově Chaj-nan.
O australském plánu požádat o status zakládajícího člena na stejném fóru informoval australský ministr financí Mathias Cormann, uvedla agentura Nová Čína. Žádost podle ní podala i Gruzie.
Soul se přihlásil i přes nevoli USA
V posledních dnech rozšířilo řady přihlášených zemí Evropské unie do AIIB Lucembursko, a v Asii přihlášku podala Jižní Korea. Soul je tak dalším spojencem USA, který se k čínskému projektu přihlásil i přes nevoli Washingtonu. Zájem o členství vyjádřil také Tchaj-wan, jeho vyhlídky jsou ale z politických důvodů nejasné, uvedla agentura Reuters.
Počet zakládajících členů AIIB už nyní stoupl na tři desítky a podle informací čínského ministerstva financí se zpracovávají mimo jiné i přihlášky Rakouska, Německa, Francie či Itálie. Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů je 31. března.
Největším akcionářem má být Čína
AIIB navrhla v roce 2013 Čína jako instituci pro financování výstavby silnic, železnic, elektráren či telekomunikačních sítí v Asii. Největším akcionářem v ní má být rovněž Čína, která také slíbila, že poskytne většinu počátečního kapitálu v celkové sumě 50 miliard dolarů (1,3 bilionu korun).
V minulých dnech ochotu spolupracovat s AIIB vyjádřila i šéfka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeová. Vůči AIIB podporované Čínou mají výhrady Spojené státy, které v ní vidí konkurenci Světové banky (SB). Lagardeová nicméně věří, že SB bude s AIIB rovněž spolupracovat.
