Česká stopa na Měsíci. Bezpečí astronautů mise Artemis záleží na čipech z Prahy
- Návrat lidí k Měsíci ponese překvapivou českou stopu, která vznikla daleko od ramp NASA – v pražských Holešovicích.
- Klíčový systém chrání astronauty před neviditelným vesmírným nebezpečím.
- Mise Artemis II se posouvá o měsíc, na začátek března.
Přestože byl start vesmírné mise Artemis II plánovaný na první únorové dny přeložen, program vracející lidstvo na Měsíc už nesmaže výraznou českou stopu: na počátku března vynese raketa Space Launch System čtyřčlennou posádku k průletu kolem Měsíce a mozek klíčového přístroje pro ochranu astronautů před radiací se zrodil v pražských Holešovicích ve firmě Advacam.
Jde o šestici speciálních čipů – srdce systému HERA (Hybrid Electronic Radiation Assessor), který má za úkol monitorovat složení kosmického záření. To může mít zásadní vliv na zdraví posádky i na funkci citlivé elektroniky.
Advacam je původně spin-off pražského ČVUT a stojí za ním mimo jiné spoluzakladatel Jan Jakůbek. Sám se kdysi podílel na zprovoznění Velkého hadronového urychlovače a právě společně s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) vyvinul speciální čip založený na technologii Timepix. „Jde o nesmírně citlivé pixelové čipy schopné rozeznat každou jednotlivou částici kosmického záření a určit její energii, směr, čas interakce a typ částice. Právě to umožní nejen měřit celkovou úroveň radiační dávky, ale hlavně detailně studovat její složení. To je podstatné, protože různé druhy kosmických částic mají různé účinky,“ vysvětluje Jakůbek, který v Advacam působí jako vědecký ředitel.
Oněch šest čipů je konkrétně součástí dvou jednotek HSU (Hera Sensor Unit). V každé z jednotek jsou umístěny tři moduly Timepix. Systém HERA naměřená data autonomně zpracovává a na jejich základě posádce poskytne dozimetrické údaje včetně upozornění a varování při významných událostech. „Využití naší technologie v tomto programu je obrovským úspěchem pro firmu a důkazem, že detailní měření radiace je čím dál důležitější součástí kosmických letů,“ dodává ředitel Advacamu Jan Sohar. NASA chce pražské čipy využít i při pokusu o přistání na Měsíci v rámci mise Artemis III.
Mise za desítky miliard dolarů
Artemis II bude první pilotovanou misí s lidmi v okolí Měsíce od roku 1972. Čtyři astronauti (tři Američané a jeden Kanaďan) poletí na palubě kosmické lodi Orion kolem Měsíce a zpět k Zemi, aby otestovali všechny klíčové systémy v hlubokém vesmíru před přistáním, které je cílem dalšího letu.
Vývoj programu Artemis podle auditů stál už několik desítek miliard dolarů, některé analýzy uvádějí až kolem 93 miliard. Evropská servisní modulová jednotka (ESM), kterou pro loď Orion dodává Evropská kosmická agentura ESA, vychází zhruba na 200 milionů eur. Jejím úkolem je zajištění hlavního pohonu, zásobování vodou, vzduchem, teplem a elektřinou během mise.
I když Česko přispívá do rozpočtu ESA a má tak přístup k jejím zakázkám, v tomto případě to neplatilo. „ESM je postavený na ATV (Automated Transfer Vehicle), který byl vyvinut v době, kdy Česko ještě nebylo členskou zemí ESA, a tedy v něm nejsou žádné české technologie z té doby,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy Alena Mühl. Přímá linka z Prahy do NASA tak zůstává jedinou českou stopou v této historické misi, jakkoli je český vesmírný byznys ve srovnání se světem konkurenceschopný.
NASA má za sebou zatím jeden let programu Artemis. Modul Orion bez posádky v listopadu 2022 vynesla do kosmu raketa SLS a po necelém měsíci, kdy obletěl Měsíc, dopadl do Tichého oceánu. Orion astronauti využijí i během mise Artemis III, přičemž se na oběžné dráze kolem Měsíce spojí s lunární verzí lodi Starship společnosti SpaceX. Starship HLS, jak se lunární úprava lodi jmenuje, následně snese dvojici astronautů na měsíční povrch.
Startu SLS v roce 2022 předcházela řada odkladů kvůli technickým potížím i nepříznivému počasí. Také nyní NASA odložila původně stanovený termín z 6. února SEČ na 9. února SEČ, neboť v oblasti panovalo mrazivé počasí. K nynějšímu odkladu na březen šéf NASA Jared Isaacman poznamenal, že po více než třech letech od startu SLS v rámci mise Artemis I se problémy daly očekávat.
