Zlato sebou zmítá jako před globální krizí a hraje si na bitcoin. Blíží se další odrazový můstek?

Zlato jako bezpečný přístav? Poslední týdny tuto léta deklarovanou tezi zcela rozmetaly. Aktivum, které se může pyšnit tímto přívlastkem, totiž musí splňovat klíčovou podmínku: cenovou stabilitu. Graf cen zlata letos připomínající burzovní dada nicméně svědčí o pravém opaku. V posledních dnech dokonce výkyvy ceny kovu dosáhly extrémů, které svět zažil naposledy po pádu americké banky Lehman Brothers, jenž v roce 2008 odstartoval globální finanční a ekonomickou krizi. 

„V manické fázi bubliny, ve které se nacházíme, jsou podobné divoké výkyvy standardní. Podobná volatilita bude na zlatu, než dojde ke splasknutí bubliny. Kdy mánie skončí, ale není možné dopředu odhadnout, proto nedoporučuji sázet ani na pokračování, ani na skončení,“ uvádí analytik Tomáš Tyl ze společnosti Fichtner. Intenzita cenových výkyvů – neboli volatilita – je přitom odrazem rizikovosti aktiva. Pohledem indexů CBOE mapujících cenové výkyvy aktiv je zlato momentálně takřka dvakrát rizikovějším aktivem než americký akciový index S&P 500 a nachází se zhruba v polovině pomyslné rizikové škály mezi akciemi a bitcoinem. 

Hlad po zlatu 

„Poptávka po zlatu bude nadále vysoká, ale raketový nárůst ceny zlata je už pravděpodobně za námi. Z dlouhodobého hlediska očekáváme její další postupné zvyšování. Větší korekce cen tak vytváří atraktivní vstupní podmínky,“ uvádí Boris Tomčiak ze společnosti Finlord. Prvotním impulzem zlaté horečky byl mimořádně silný růst poptávky po zlatě v loňském roce. Jak začátkem února uvedl World Gold Council, byla globální poptávka po zlatě v roce 2025 rekordně vysoká a poprvé pokořila hranici pěti tisíc tun. 

Investiční poptávka vzrostla zhruba o 84 procent. To se odrazilo především v masivních nákupech veřejně obchodovaných fondů ETF zaměřených na zlato, které nakoupily 863 tun. V dolarovém vyjádření šlo o rekordních 89 miliard dolarů. Poptávka po zlatých mincích a slitcích pak stoupla o 16 procent na 1374 tun. Významnými hráči byly rovněž centrální banky, které v nákupech pokračovaly, byť zhruba o pětinu pomalejším tempem než v roce 2024. Výsledný růst ceny letos přitáhl do trhu spekulanty, kteří jej definitivně rozbouřili oběma směry. 

Přístav pro spekulanty

„Je možné, že zlato bude hledat svou novou rovnovážnou úroveň, od které se potom může znovu odrazit. Poptávka ze strany centrálních bank bude samozřejmě v hledáčku investorů jako hlavní faktor,“ soudí šéf Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Ještě o něco vyšší cenové výkyvy zaznamenalo zlato během ekonomické krize. 

Globální otřes bankovního byznysu a propad realitního trhu tehdy vyvolaly mezi investory chaos. Ten se kromě krachu Wall Street projevil i skokovým růstem cen zlata. Část spekulativních peněz obvykle proudících akciovými trhy se přelila právě do tohoto drahého kovu. Výsledkem byly obrovské, ale zároveň krátkodobé výkyvy ceny zlata, obdobně jako v současnosti. 

Zlato roste prakticky nepřetržitě od konce léta roku 2023 a od té doby se zhodnotilo zhruba o 160 procent. Zhruba od poloviny loňského roku pak začaly strmě růst i výkyvy jeho ceny, související s průběžným otevíráním a uzavíráním stále objemnějších spekulativních pozic.