Firmy loni splácely dluhy nejlépe od krize, domácnosti od začátku měření, tedy roku 2002.
Přes pět miliard korun loni vynesl jen pětici z největších domácích bank fenomén jménem svědomitý český dlužník. Finančníky totiž nejen nic nenutilo odkládat peníze stranou pro případ nesplácení, ale navíc dokonce i rozpouštěli své bezpečnostní rezervy z minulých let. V některých případech nechal tuzemský ekonomický boom postavit zpátky na nohy i firmy v krizi, a banky se tak dočkaly splátek i u půjček, se kterými už nepočítaly.
Jen Komerční banka a Česká spořitelna si tak loni přilepšily v zisku každá po zhruba dvou miliardách korun, po půl miliardě si vylepšily své loňské výkazy i ČSOB, Moneta nebo Raiffeisenbank. „Ukazatele nevý- konných úvěrů v čase stále klesají, i veškeré jiné rizikové ukazatele jsou stabilní a vykazují nízké riziko,“ uvádí Patrik Madle z ČSOB. „Výsledkům pomohl omezený příliv nových úvěrů se selháním a výnosy z dříve odepsaných pohledávek z korporátního segmentu,“ uvádí výsledková zpráva České spořitelny.
Podle statistik regulátora vracely české firmy své dluhy bankám koncem loňského roku nejlépe od prosince předkrizového roku 2008, když podniky špatně splácely jen 4,2 procenta nabraných půjček. Domácnosti pak loni splácely dokonce nejsvědomitěji od roku 2002, odkdy ČNB statistiku dlužnické kázně publikuje. „Jde o důsledek zlepšené úvěryschopnosti podniků i domácností v prostředí silné ekonomiky,“ říká hlavní ekonom UniCreditu Pavel Sobíšek.
Pětice zmíněných bank si loni přišla na 54 miliard korun zisků, meziročně o necelé tři miliardy více. Dopad historicky nejlepší platební kázně dlužníků do bankovních zisků tak převážil nad loni nepříznivým vývojem příjmu finančních domů z úroků a poplatků. 
