Manažeři Sberbank hledají novou práci. Jistě ji najdou, ale hůře placenou, míní headhunter

Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.

Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček. Zdroj: ČTK

Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
Evropská Sberbank oznamila o ukončení provozu evropských poboček.
5 Fotogalerie

Ještě před několika týdny lidi nabírali, teď sami hledají práci. Desítkám zaměstnanců české a evropské Sberbank, kterým banka oznámila ukončení provozu v Evropě, se na profilech LinkedInu před několika dny rozsvítilo okénko „open to work“ čili „otevřen nabídkám práce“. Byli mezi nimi i seniorní manažeři. Sberbank v Česku zaměstnává přes sedm set převážně českých občanů.

Řada zaměstnanců pracovala ve Sberbank dlouhé roky a dnes v bance zastává pozice v seniorním managementu. „Sberbank měla na trhu pověst asertivně fungující banky a za tu asertivitu velmi dobře platila. Většina zaměstnanců brala více, než je v oboru obvyklé, proto pro lidi, kteří odcházejí, bude komplikovanější najít stejně dobře placené odpovídající místo,“ konstatuje headhunter Pavel Plachý.

Mezi lidmi, kteří už teď aktivně hledají novou práci, jsou datoví odborníci, manažeři, odborníci na IT nebo klasičtí bankéři. „S hledáním nové pracovní pozice nebudou mít problém. Jejich kvalifikace hraje mnohem větší roli než pověst minulého zaměstnavatele,“ domnívá se Plachý.

Co dělat, pokud máte peníze ve Sberbank?

Video placeholder
• Videohub

Někteří zaměstnanci už teď dostávají nabídky od konkurenčních bank. Rovnou v komentářích k oznámení obchodního bankéře Marka Nováka o odchodu z banky se objevuje nabídka České spořitelny. „Spolu s HR se s Vámi a Vašimi přáteli spojíme a kdo ví, třeba místo Sberka budeme společně a hrdě nosit slovo Spořka,“ píše šéf retailové distribuce Petr Ropický.

Nikdo z oslovených zaměstnanců Sberbank se ovšem k věci vyjadřovat nechtěl. „Co se týká situace kolem Sberbank, nechám i nadále mluvit pouze oficiální zdroje a komunikaci Sberbank. Děkuji za pochopení,“ odpověděla členka správní rády Nadačního fondu Sberbank Štěpánka Lörinzová.

Šéfka tiskového oddělení Sberbank Radka Černá, na kterou Lörinzová odkazuje, svůj odchod oznámila už na začátku válečného konfliktu. Ještě více tím posílila spekulace o ukončení provozu české pobočky. K věci se taktéž odmítla vyjádřit.

Lynčování na sítích

Ne všem zaměstnancům ruské banky se dostalo podpory a pochopení. Například šéfka personálního útvaru čelí na své stránce četným komentářům, které její volbu zaměstnavatele odsuzují.

„Za obranu zaměstnanců se nestydím. Veřejný lynč našich lidi nemá na profesionální síti co dělat. My jsme si vybrali zaměstnavatele, klienti banku,“ reaguje na tyto útoky Miluše Peroutková.

Postoj k bance a lidem, kteří v ní pracují, se podle ní změnil ze dne na den. „Mrzí mě, že se od nás odvracejí firmy, kterým nikdy nevadilo s námi obchodovat. Vždy dostaly, co jim patřilo, a najednou máme Davidovu hvězdu. Veřejné postoje proti naší bance poté, co jsme dvacet let na trhu beze ztráty kytičky, mi přijdou přinejmenším zcestné,“ říká Peroutková.

O tom, že pracovníci Sberbank najdou nové pracovní příležitosti, nepochybuje. „Naši lidé jsou kvalitní a jistě si na trhu rychle najdou uplatnění. O ně se nebojím. Pro naše zaměstnance bez rozdílu původu, barvy pleti nebo čehokoli jiného nabízíme mimo jiné psychologickou pomoc, aby toto období překonali ve zdraví,“ uzavírá.

Jasno bude až v létě

Dopad na trh manažerských pozic se podle Plachého ukáže až v horizontu několika měsíců. Souhlasí s ním Michal Toman, jeho bývalý kolega a zakladatel společnosti Engage Advisory, která se zaměřuje vyhledávání kandidátů z oblasti engineeringu:  „Zatím nezaznamenáváme zvýšený přísun manažerů z ruských firem v Česku, ale myslím, že je to způsobené jen tím, že situace je velmi čerstvá,“ konstatuje.

Už teď ovšem registruje prohlášení některých zaměstnanců o odchodu z ruských firem. „Na oborových fórech narážím na reakce některých zaměstnanců, a to i z nemanažerských pozic z ruských firem, kteří dávají výpovědi nebo prohlašují, že jsou rozhodnuti tento měsíc odejít, takže odhaduji, že se to na trhu reálně ukáže až ve druhé polovině tohoto měsíce,“ popisuje.

Vzhledem k délce výpovědní lhůty a náborových procesů odhaduje, že skutečný přesun se odehraje až začátkem léta. „Je třeba počítat s tím, že si u nás zaměstnanci často nejdříve začnou hledat novou práci, a až ji najdou, jdou dát výpověď, takže se reálné přesuny mezi zaměstnavateli mohou začít odehrávat až koncem druhého kvartálu,“ konstatuje Michal Toman. Nepočítá ovšem, že se to bude týkat významného počtu zaměstnanců. 

Válečný konflikt dopadne i na IT sektor, je přesvědčen zakladatel náborové společnosti Wolf Hunt Ondřej Havlíček. „Aktuálně nejsou k dispozici hlavně kapacity IT specialistů z Ukrajiny, se kterými má podepsané kontrakty řada IT firem v Česku a celkově na Západě. Řada specialistů musela narukovat do armády na obranu vlasti. Ukrajina rozhodně není malá země a válka způsobená Ruskem se projeví i na tuzemském pracovním trhu,“ konstatuje.

Z dlouhodobého hlediska ovšem vidí i potenciál pro rozvoj a vznik nových pracovních příležitostí. „Nedivil bych se, kdyby válečný konflikt měl dopad i na vznik nových technologických firem zabývajících se virtuální realitou a simulátory na výcvik armády. Už nyní takové firmy existují. Můžeme ale očekávat, že se zvyšováním výdajů na armádu v jednotlivých zemích se objeví nové pracovní příležitosti,“ domnívá se Havlíček.