Marek Hatlapatka: Polské banky a populismus

Polský zlotý (ilustrační foto)

Polský zlotý (ilustrační foto) Zdroj: CC BY-NC-SA 2.0: rosipaw via Flickr

Nedávno byl polský bankovní trh považován spolu s českým za nejstabilnější ve střední a východní Evropě. Ty časy jsou pryč, a to kvůli chování vládnoucích politiků. Hodnota polských bank za poslední rok klesla o třetinu, rating Polska snížila nejdříve v lednu agentura S&P a nově také agentura Moody’s pohrozila, že může ke snížení ratingu země dojít (snížila výhled na negativní). Co agenturám vadí?

Populistické kroky, které mohou zemi poměrně rychle změnit ze středoevropského premianta na nespolehlivého partnera s ekonomikou „maďarského“ typu. Kromě fiskálních rizik (zvýšení vládních výdajů, možné snížení věku odchodu do důchodu) jsou to opatření namířená proti bankovnímu sektoru.

Z nich zejména konverze úvěrů ve švýcarských francích do zlotých za jasně nevýhodných podmínek pro banky a uvalení bankovní daně. Ta byla zavedena v únoru ve výši 40 procent zisku bankovního sektoru v roce 2015. Banky jsou nuceny reagovat omezením úvěrování ekonomiky, zvýšením úrokových sazeb u některých úvěrů, převodem aktiv na mimobankovní subjekty či snahou o zvýšení některých poplatků.

Nižší rating Polska a populistická destabilizace polského bankovního sektoru by měly být pro Česko mementem. České ekonomice velmi pomáhá přízeň zahraničních investorů, daná i stabilitou bankovního systému. Jak ukazuje příklad Polska, toto vnímání se může změnit rychleji, než si myslíme.

Autor je hlavním investičním stratégem Cyrrusu