Státní Národní rozvojový fond bude mít kapitál až sedm miliard korun, který do něj nalijí bankovní domy. Do fondu mají nejprve přispět čtyři největší tuzemské banky: Česká spořitelna, Československá obchodní banka, Komerční banka a UniCredit Bank. Celková výše investic fondu má být ale výrazně vyšší, než je zmíněný sedmimiliardový kapitál fondu. Fond bude totiž využívat cizí zdroje, které zvýší celkovou výši investic až na 35 miliard korun.
Zřízení fondu inicioval premiér Andrej Babiš (ANO) místo sektorové daně pro banky, kterou navrhovala koaliční sociální demokracie. Fond tak byl pro banky řešením, jak se vyhnout zdanění. Peníze chce fond získat i od Evropské investiční banky nebo z programu Invest EU. Podle informací E15 z finančních kruhů mohou být využívány rovněž záruky a přímé úvěry od bank.
„Projekty, které by se měly prostřednictvím Národního rozvojového fondu financovat, by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit,“ říká Babiš a dodává: „Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura.“
Fond, který budou dotovat největší tuzemské banky, bude spadat pod státní Českomoravskou záruční a rozvojovou banku (ČMZRB). „ČMRZB proto, že je to určitá forma garance, má licenci, renomé a nejsou s ní spjaty žádné problémy z minulosti,“ sdělil E15 ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Státní banka bude proto zakladatelem fondu.
Banky ovšem vloží peníze do fondu teprve tehdy, až získá licenci od České národní banky a budou vybrány a připraveny vhodné projekty. Jak se budou jednotlivé finanční instituce na financování podílet, není jasné. „Česká spořitelna se spolu s dalšími třemi bankami shodla na připravenosti společně investovat do fondu až 7 miliard korun a jednání, která k této shodě vedla, se z hlediska velikosti investic jednotlivých bank řídila principem dobrovolnosti,“ uvádí mluvčí spořitelny Filip Hrubý. Česká bankovní asociace na otázky E15 ohledně financování fondu nereagovala.
Bankovní domy nicméně nemusí být jediné společnosti, které se do fondu zapojí. „Začaly se nám ozývat i další korporace, např. z energetiky nebo průmyslu, které by se také chtěly na tom podílet,“ dodává Havlíček s tím, že fond by pro investory mohl představovat formu zhodnocení zdrojů.
Banky si založení fondu pochvalují. „Máme velkou příležitost využít historicky první dialog mezi vládou a soukromým sektorem k zajištění budoucí prosperity České republiky,“ zdůrazňuje šéf České spořitelny Tomáš Salomon.
