„Nemělo by být žádným velkým překvapením, když příjmy z ropy v určitém okamžiku klesnou,“ uvedl pro agenturu Reuters náměstek ministra financí Paal Bjoernestad.
Vláda konzervativní premiérky Erny Solbergové již loni v říjnu naznačila, že brzy možná do rezerv na horší časy sáhne. Fiskální pravidla jí ale znemožňují z fondu o hodnotě 826 miliard dolarů (20,3 bilionu korun) utratit více než jeho roční výnosy očištěné o inflace. Letos mají dosáhnout čtyř procent.
Norská ekonomika loni rostla nejpomaleji od počátku finanční krize v roce 2009, za celý rok o 1,6 procenta. Míra nezaměstnanosti v zemi dosáhla desetiletého maxima 4,6 procenta.
Ve srovnání s dalšími předními ekonomikami je sice tento údaj nízký, nezaměstnanost však výrazně stoupla z 3,2 procenta v polovině roku 2014. Norsko je největším producentem plynu v západní Evropě a ekonomika země je na ropě vysoce závislá.
