Zlevní ČNB hypotéky? Klíčový radní otevřel názorovou arénu, banku by rozhýbal pád Wall Street
- Česká národní banka signalizuje možný obrat směrem k uvolňování měnové politiky.
- Impulsem pro zlevnění peněz je domácí uvolnění trhu práce i pomaleji zdražující potraviny.
- Proces snižování sazeb může ovlivnit i vývoj, který se očekává v Americe.
Česká národní banka začíná pomalu připravovat zemi na éru levnějších peněz. Ta by se posléze odrazila v dostupnějších půjčkách včetně hypoték. Jako první otevřel téma uvolnění měnové politiky po dlouhých měsících stagnace přímo radní a jeden z nejbližších spolupracovníků guvernéra ČNB Jan Frait.
Nejbližší okamžik, kdy bankéři mohou zvednout ruce pro potenciálně levnější půjčky na bydlení, nastane už za týden. Experti přitom nevylučují, že by sazby mohly klesnout. Stalo by se tak po devíti měsících stability, kdy centrální banka zdůrazňovala nutnost přísnou politikou dohasit zbývající epicentra inflace. Impuls by přitom mohl přijít z nečekaného směru, a to z USA.
„Vzhledem k velmi pravděpodobnému brzkému poklesu inflace trh očekává, že se může otevřít určitý prostor pro mírnou redukci úrokových sazeb České národní banky,“ uvádí portfolio manažerka české Erste Asset Management Margarita Sinicyna s tím, že na trhu panuje vysoká nejistota o načasování případného pohybu sazeb.
„Tržní konsensus se stále přiklání k ponechání sazeb beze změny na únorovém zasedání. Záležet bude na míře tradičního lednového přecenění, což zatím není známo, ale také na výhledu jádrové inflace,“ dodává Sinicyna. Experti nicméně zdůrazňují, že pro zlevnění peněz existuje hned více důvodů.
Důvody pro pokles sazeb
„Pro pokles mluví nadále nízká a zpomalující inflace, přiblížení k sazbám Evropské centrální banky a zpomalující trh práce,“ vypočítává důvody pro únorové uvolnění měnové politiky ekonom společnosti Capitalinked Radim Dohnal.
Od loňského května, kdy ČNB naposledy snížila své sazby, přitom až do závěru ledna zaznívala z centrální banky primárně obezřetnost a důraz na eliminaci inflační hrozby. Viceguvernér Jan Frait sice opatrnost banky v lednovém rozhovoru pro agenturu Reuters potvrdil, zároveň ale nabídl signál pro změnu kurzu.
Frait totiž otevřeně přiznal, že na únorovém zasedání může bankovní rada vážně zvažovat snížení úrokových sazeb. Ale že hlavním tématem nadcházejícího zasedání bude pro něj právě vnější prostředí, včetně vývoje globálních finančních trhů a měnové politiky velkých centrálních bank, které mohou v budoucnu vytvářet tlak na uvolnění měnových podmínek i v Česku.
„Za nás jde o překvapivě holubičí vyjádření od jednoho z nejbližších spolupracovníků guvernéra, které výrazně zvyšuje pravděpodobnost poklesu sazeb v tomto roce,“ soudí hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš.
Frait v pondělí agentuře Reuters řekl, že domácí oživení, napjatý trh práce, růst mezd a uvolněná fiskální politika hovoří proti uvolňování. Podle Bureše tím viceguvernér otevřel prostor pro pokles úrokových sazeb. Současná základní sazba 3,5 procenta by podle expertů mohla během letoška spadnout až na rovná tři procenta. Načasování případných dvou snížení je nejisté, jeden konkrétní impuls by prý ale mohl celý proces urychlit.
Impuls z Ameriky
„Za nejpravděpodobnější spouštěč letošního snížení sazeb pokládáme případnou výraznou korekci na amerických technologických akciích, jejíž načasování ale samozřejmě nelze konkrétně předpovědět,“ soudí ekonom České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa.
Dopad na domácí úvěrový trh a zejména na hypotéky bude ale podle expertů omezený. „Dopad na hypotéky nečekám žádný, protože tam nyní není žádná konkurence a poptávka obrovská. Naopak čekám dopad na trh podnikových úvěrů,“ dodává Dohnal.
Výkopem pro úvahy o snižování sazeb byla prosincová česká inflace 2,1 procenta, tedy o dvě desetiny procentního bodu nižší, než ve své prognóze očekávala Česká národní banka. K příznivějšímu vývoji přispěly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku. Celkový cenový vývoj ale stále není plně stabilizován a je třeba zachovat opatrnost v měnové politice, uvedl tehdy v komentáři k vývoji spotřebitelských cen ředitel sekce měnové ČNB Petr Sklenář.
„I přes příznivý vývoj celkové inflace tak stále zvýšená jádrová inflace dává silné argumenty pro opatrnost v měnové politice. Především vývoj cen služeb ukazuje, že cenový vývoj v domácí ekonomice ještě není plně stabilizován a vyžaduje přísné měnové podmínky,“ uzavřel Sklenář.
