Pro některé klíčový filtr, pro jiné jen módní trend. ESG dělí investory a mění pravidla hry
ESG se stalo důležitým pojmem současného byznysu. Firmy nad 500 zaměstnanců už odevzdaly první ESG reporty a banky musejí prokazovat, jak tato kritéria zohledňují při poskytování úvěrů a investic. Přesto udržitelnost v investičním světě stále není samozřejmým měřítkem. Motivace investorů se liší a klíčová slova environmental, social, governance zatím nejsou univerzální prioritou. I když tlak, zejména od mladší generace, sílí.
Téma udržitelnosti společnost do určité míry polarizuje. Zejména mladší generace jej však odmítá bagatelizovat a pod tíhou klimatické krize vyžaduje, aby kritéria pro snižování uhlíkové stopy i principy ohleduplnosti uplatňoval nejen jejich zaměstnavatel, ale třeba i značky, které podporují. „Určitě se jedná o trvalou změnu v přístupu. Ten je ale odlišný od klienta ke klientovi, regionální rozdíly jsou také značné. Mladá generace na to slyší víc než ta starší,“ uvědomuje si proměnu v nastavení Roman Pospíšil, investiční ředitel Partners.
Udržitelnost nemusí být nutnost
Navzdory příklonu k šetrnějšímu přístupu k planetě i společnosti však udržitelnost zatím nemá v investičních rozhodnutích jednoznačně dominantní postavení. „Trh je plný investorů, kteří se kritérii udržitelnosti bohužel neřídí nebo je přinejmenším mají velmi nízko na žebříčku priorit,“ říká Jakub Čížek, senior investment director společnosti JSK Investments. A upozorňuje, že se těmto investorům navíc z pohledu ukazatele IRR, ročního procentuálního výnosu investice nebo projektu, velmi dobře daří. Jejich nezájem o ESG je nic moc nestojí. Pokud už se k ESG přikloní, jde často podle Čížka o kompromis mezi vyšším procentuálním výnosem a snadnějším přístupem ke kapitálu – banky, mnohé veřejné i soukromé instituce a také někteří soukromí investoři tato kritéria obvykle striktně vyžadují.
Český akcelerátor a venture kapitálová společnost Soulmates Ventures je jednou z mála v tuzemsku, jež na udržitelných projektech přímo staví. Evropské start-upy, které zajistí udržitelnou budoucnost, letos podpořila částkou 300 milionů korun. Přesto se manažer pro udržitelnost a inovace této společnosti Tomáš Kabeláč domnívá, že není nutné, aby měl každý investor v portfoliu projekty zaměřené na ESG. A už vůbec ne proto, že je to populární téma dnešní doby. „Stejně jako v jiných investičních oblastech i v oblasti udržitelnosti platí, že výhodou je, pokud investor danému trhu rozumí, dokáže správně posoudit rizika a příležitosti a rozlišit kvalitní projekty od těch méně slibných,“ vysvětluje.
To podle něj zvyšuje pravděpodobnost dobré finanční návratnosti investic pro takzvané LPs (Limited Partners – limitované partnery, kteří jsou hlavním zdrojem kapitálu fondu) a zároveň se tím zvýší i zdroje pro udržitelné start-upy. Přínosem je ale rovněž to, že kapitál, lidská energie a čas směřují tam, kde mohou mít skutečný dopad.
„Skutečný přínos udržitelnosti tkví v tom, že podpora a kapitál směřují do oblastí, kde vznikají inovace s reálným potenciálem uspět v praxi, které dokážou přinést systémovou změnu, případně lepší alternativy k tomu, jak dnes věci běžně fungují, například v produkci potravin, vzdělávání, zdravotnictví nebo v řízení energetiky,“ říká Kabeláč a zdůrazňuje i lokální rozměr – podle něj je žádoucí, aby v regionu působili investoři se silnou pozicí na trhu, kteří dobře znají jeho specifika. „Díky tomu vzniká zdravé prostředí, kde se udržitelné start-upy mohou opřít nejen o kapitál, ale i o praktickou znalost trhu, kontakty a o zkušenosti, které jsou často rozhodující právě v raných fázích rozvoje.“
Prospěšnost na úkor výnosu?
Boom investic do udržitelnosti nastal podle slov Pospíšila z Partners okolo roku 2017, kdy byla výnosnost takových fondů velmi dobrá. Aktuálně se však tento trend, jak podotýká, spíš otočil, mimo jiné proto, že někteří z klíčových hráčů uspokojují svůj investiční apetit spíš v jiných segmentech.
Jakub Málek, předseda správní rady Asociace společenské odpovědnosti a managing partner Peyton legal, upozorňuje, že ačkoli ESG fondy musejí čelit dvojímu tlaku – plnit udržitelné cíle a zároveň přinášet adekvátní, či dokonce atraktivní výnosy –, ty kvalitní mnohdy těží z nižší volatility a lepšího řízení rizik. „Dlouhodobě se ukazuje, že společnosti s lepším ESG ratingem mají nižší provozní rizika, jsou méně zranitelné vůči regulatorním změnám a lépe reagují na krize. Současně bývají často atraktivnějšími zaměstnavateli či obchodními partnery. To může vést k vyšší stabilitě výnosů. Výhodnost ale závisí na konkrétním sektoru, lokalizaci a strategii fondu – nelze to paušalizovat,“ upozorňuje Málek.
Při posuzování výnosů hraje roli také to, zda jde o fondy „světle zelené“, tedy jen zohledňují environmentální a sociální faktory, ale nemají přímo udržitelný cíl, nebo „tmavě zelené“, což znamená, že udržitelný cíl je hlavním posláním investice, doplňuje Jiří Číhal, produktový manažer společnosti NN Invest. „Výnosy světle zelených fondů jsou srovnatelné s jinými investicemi. U tmavě zelených, které investují do podniků přispívajících ke zlepšení prostředí, je to složitější. Nové technologie, které jsou pro to nezbytné, mohou být finančně náročnější. Nezdá se ale, že by výnosy byly kvůli tomu nižší,“ uvádí Číhal, dodává však, že konkrétní údaje, jež by to potvrdily, nejsou k dispozici.
Strategií této společnosti je neinvestovat přímo: Klientům nabízí přístup k otevřeným podílovým fondům. „Pro informování klientů využíváme podklady od správců fondů. Samozřejmě dbáme na jejich kvalitu a máme nastavené vnitřní předpisy jejich kontroly. V této době asi není myslitelné nabídnout novou investici, která by alespoň neprosazovala ESG vlastnosti,“ konstatuje Číhal. „Také kontrolujeme, jak investují fondy, které nabízíme historicky. Nebylo by pro nás přijatelné, kdybychom se podíleli na financování podniků aktivních v porušování sociálních práv nebo znečišťujících prostředí,“ podotýká.
Zatímco NN Invest kráčí cestou zelenou, v Soulmates Ventures se nebojí jít tmavě zelenou. „Naše nová investiční kohorta je nastavena podle článku (Article) 9 SFDR (Sustainable Finance Disclosure Regulation), což je nejvyšší možný evropský standard pro udržitelné investování. I když podle velikosti fondu tuto povinnost zatím nemáme, chceme tím vyslat jasný signál trhu, že to s udržitelností myslíme vážně a že jsme připraveni nést i odpovědnost,“ říká Kabeláč.
Z toho důvodu posílili vnitřní procesy, které se měření a sledování udržitelnosti přímo týkají. „To zahrnuje ESG reporting, monitoring způsobeného dopadu, vyhodnocování a řízení ESG rizik, PAI reporting (hlavní nepříznivé dopady) i dodržování zásad DNSH (, nezpůsobit významnou škodu‘) a good governance (, dobrá správa a řízení‘),“ vysvětluje Kabeláč.
Pro vyhodnocování udržitelnosti konkrétních start-upů pak využívají mezinárodně uznávané nástroje, například framework IRIS+, který umí na základě odvětví propojit konkrétní výstupy start-upu s příslušnými cíli udržitelného rozvoje (SDG). „Díky tomu dokážeme sledovat, jak se start-up vyvíjí nejen z hlediska růstu, ale i z hlediska dlouhodobého pozitivního vlivu na společnost nebo životní prostředí,“ dodává Kabeláč.
Svět ESG reálně potřebuje
Směr, kterým se vydali v Soulmates Ventures, odpovídá podle Martina Jiránka z České startupové asociace trendům západní Evropy a Severní Ameriky. „Podíl udržitelných a společensky zodpovědných investic tu roste jak absolutně, tak relativně, to znamená, že roste rychleji než zbytek investičního trhu,“ vysvětluje, ale zároveň připouští, že svoji roli v tom hraje také momentální nálada a trendovost. Ta však podle jeho názoru povede jen k drobným výkyvům. „Vzhledem k akcelerujícím sociálním a environmentálním krizím je vysoce pravděpodobné, že společenská i byznysová poptávka po řešeních přinášejících skutečnou pozitivní hodnotu bude dlouhodobě růst,“ míní Jiránek.
Ohleduplnému směřování v případě Česka mohou napomoci také nová pravidla, především směrnice Evropské unie CSRD. „Přinese v rámci reportingu více informací o udržitelnosti organizací, což investorům umožní lépe posuzovat ESG rizika a příležitosti,“ je přesvědčený Málek z Asociace společenské odpovědnosti. Dobrovolný reporting by přitom doporučil i malým a středním podnikům – protože jim transparentnost může přinést konkurenční výhodu. „Zároveň to ale bude znamenat vyšší nároky na samotné firmy i správce fondů, a to jak v oblasti sběru dat, jejich zpracování, tak při nastavování strategií,“ dodává.
