Průměrná rodina by z úspor vyžila dva měsíce

ilustrační foto

ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Dva měsíce a devět dní. Tak dlouho by jen z úspor vyžila průměrná česká domácnost. Z prosincového průzkumu, který zveřejnila ING Bank dále vyplývá, že příjmy českých domácností převyšují pravidelné výdaje o devatenáct procent.

Z průzkumu ING Bank vyplynulo, že v loňském prosinci činil průměrný příjem české domácnosti 29 392 korun a její pravidelné výdaje byly v průměru 24 839 korun. Největší možnost spoření mají díky nižším životním nákladům domácnosti z menších měst. Ty by v případě radikálního šetření dokázaly odložit až čtvrtinu příjmů. Podle Libora Vaníčka, ředitele bankovnictví pro drobnou klientelu ING Bank, by ideální finanční rezerva domácnosti měla tvořit pěti až šestinásobek celkových měsíčních příjmů.

Rozdělení výdajů

graf úsporygraf úspory|ING Bank

Velikost úspor a tím i doby, kdy by se lidé obešli bez trvalého příjmu, se liší i podle dosaženého vzdělání. Zatímco vysokoškolsky vzdělaní lidé mají dostupné úspory téměř čtyři měsíce, ti se základním vzděláním by vystačili se svými úsporami pouze jeden měsíc.

Průzkum ING se zaměřil rovněž na otázku, kde by se Češi rozhodli šetřit, pokud by měli každý měsíc uspořit navíc tisíc korun. V takové situaci by oslovení respondenti sáhli nejčastěji k omezení návštěv restaurací, úsporám při nákupu oblečení a spotřebního zboží nebo v rámci volnočasových aktivit. Za prostor, kde šetřit prakticky nejde byly označovány zejména potraviny a energie.

Nejčastější oblasti šetření

graf úsporygraf úspory|ING Bank

Podle průzkumu, který uskutečnila ING Bank v 19 zemích světa mezi téměř 19 tisíci respondenty, patří Češi k národům méně spokojeným s výší úspor. Nespokojenost v tomto směru vyjadřuje téměř třetina lidí. Nejvíce spokojení se svými současnými úsporami jsou lidé v Lucembursku a Nizozemsku.

Současný růst cen trápí lidi ve všech zkoumaných zemích. V rámci eurozóny mluví o zhoršení nejvíce Italové a Španělé. Češi vnímají vliv ekonomiky na své finance negativněji než sousední národy. Také omezují spoření častěji než většina ostatních, přistoupilo k tomu přes 60 procent oslovených lidí.

„Omezit návštěvu restaurací nebo si odříct nové tričko asi nedělá nikomu z nás problém. Horší jsou okolnosti, kdy lidé musejí sáhnout do výdajů na jídlo nebo bydlení. Aby k takovým mezním situacím nedocházelo, je nutné mít vytvořenu finanční rezervu. Pokud je aktuální situace jedince nebo domácnosti příznivá natolik, aby ušetřili částku i třeba jen v řádech stokorun, je důležité to udělat a spořit,“ říká k problematice úspor Vaníček.