„Pokles objemu půjček v eurozóně není novinka, u domácností probíhá tento trend nepřetržitě poslední rok a půl, úvěry firemnímu sektoru klesají vice jak 2,5 roku. Propad úvěrů má logický důsledek v podobně minimálního růstu, či spíše prohlubující se recese,“ uvádí Petr Sklenář z J&T Banky. Na stavu eurozóny se chybějící úvěry už podepsaly. Růst zemí platících eurem se ve druhém čtvrtletí zcela zastavil.
Peněz je přitom v ekonomikách eurozóny podle červencových statistik ECB víc než dost a jejich množství stále roste. Jen během prvního prázdninového měsíce bylo ve finančním systému bezmála o 6 procent více prostředků než loni. „Peníze ale nepracují, protože banky na nich sedí,“ říká Petr Hlinomaz z BH Securities.
Hlavním důvodem bankovního skrblení je podle expertů sílící evropská regulace, konkrétně chystané zátěžové testy bank. Finanční ústavy čistí rozvahy, zbavují se špatných úvěrů a nenabízí nové, aby co nejlépe prošly bankovními testy na podzim tohoto roku. V kontrastu k tužší regulaci ECB naopak půjčuje bankám stále více peněz v naději, že najdou uplatnění v půjčkách klientům.
V Evropě se podniky z osmdesáti procent financují bankovními úvěry a jen z pětiny na akciových a dluhopisových trzích. V USA je tomu právě naopak
Evropská ekonomika trpí podle znalců přílišnou fixací na bankovní úvěry. „V Evropě se podniky z osmdesáti procent financují bankovními úvěry a jen z pětiny na akciových a dluhopisových trzích. V USA je tomu právě naopak, zámořské firmy tak mají mnohem více možností, kam si pro peníze dojít,“ dodává Hlinomaz.
Pokles úvěrování prý v řadě případu souvisí i s předchozím nadměrným zadlužením soukromého sektoru, a to zejména v zemích jako Irsko, Portugalsko, či Španělsko. Země si obrovské půjčky nabraly během dekády předcházející akceleraci evropské dluhové krize.
