Koronavirus zmrazil trh s hypotékami | E15.cz

Realitní makléři zůstali doma. Trh s hypotékami zamrzl

Vladan Gallistl

Boj s koronavirem a následný ekonomický šok tvrdě dopadají na trh s hypotečními úvěry. Lidé vyčkávají s investicemi do nemovitostí, zájem o hypotéky tak padá o desítky procent.

„Zájem o hypoteční úvěry šel meziročně dolů o sedmdesát procent během posledních dvou týdnů,“ uvádí mluvčí České spořitelny Filip Hrubý. Spořitelna patří mezi lídry trhu, podobně se vyjadřují i další bankovní domy. „Aktuálně máme za minulý týden pokles v počtu žádostí o hypotéku zhruba o třicet procent oproti stavu před karanténou,“ uvádí generální ředitel Hypoteční banky Jiří Feix. 

Makléři zůstali doma

Oslabení hypotečního trhu ostatně pozorují rovněž finanční poradci. „Zájem o hypotéky jednoznačně ochlazuje,“ říká obchodní ředitel Next finanční Jiří Vagner, který klientům pomáhá s vyřizováním hypoték. Důvodem je podle něj současný vývoj na trhu s nemovitostmi. „Realitní trh je ze sedmdesáti až osmdesáti procent zmražený,“ doplňuje Vagner.

Kvůli karenténě totiž v současnosti realitní makléři prakticky nechodí s klienty na prohlídky nemovitostí. Kupující zároveň vyčkávají, zda reality nezlevní. Pokles prodejů realit se pak projevuje i na zájmu o hypotéky. „Určitě to trh oslabí, ale nezastaví ho úplně,“ komentuje dopady současné situace Lucie Drásalová, analytička finančně-poradenské sítě Partners.

Pokles zájmu o hypotéky ale není jediný dopad boje s koronavirovou pandemií. „Některé banky také snížily dostupnost úvěrů během krize a rozhodly, že nebudou dočasně poskytovat úvěry nad osmdesát procent LTV (výše úvěru k hodnotě nemovitosti, pozn. red.),“ upozorňuje ředitel realitní kanceláře Maxima Reality Vladimír Zuzák.

Bankám zlevnily půjčky

Změnil se však nejen postoj bank k riziku u hypotečních úvěrů, ale rovněž cena peněz na mezibankovním trhu. Cena, za něž si banky půjčují peníze, takzvaný úrokový swap, byla včera u desetiletých půjček necelých 0,7 procenta, což je nejméně od konce roku 2016. V té době zuřil konkurenční boj bank o klienty. Banky totiž snížením sazeb zareagovaly na připravovaný zákon o spotřebitelském úvěru, který mimo jiné zaváděl možnost předčasného splacení hypotečního úvěru.

Propad cen peněz by se mohl podle expertů odrazit rovněž na cenách hypoték. „S možným snížením úrokových sazeb počítám, nicméně určitě ne hned,“ odhaduje Drásalová s tím, že banky mají nyní jiné priority jako řešení karantény zaměstnanců či problematiku odkladu splácení úvěrů na šest měsíců, což navrhuje ministryně financí Alena Schillerová.

Nejistý výhled

„Ceny hypoték se aktuálně nemění, banky nemají zatím v plánu snižovat úrokové sazby na poskytovaných hypotečních úvěrech do doby, než dojde ke stabilizaci situace,“ popisuje Zuzák. Stejně se vyjadřuje rovněž Vagner: „V příštích dvou týdnech nebudou banky se sazbami dělat vůbec nic.“

V horizontu půl roku lze však podle Zuzáka očekávat snížení sazeb, pokud nedojde k výraznému nárůstu nesplácených hypoték. Podle Vagnera sice klesá cena peněz, ale banky mohou naopak zvýšit rizikové marže. To potvrzuje rovněž Feix: „K propadu úrokových sazeb na mezibankovním trhu sice došlo, ale dá se očekávat zásadní nárůst nákladů na riziko a je proto těžké předvídat, jak se jednotlivé banky aktuálně postaví k nastavení úrokových sazeb na nově poskytované úvěry.“

Zdražit hypotéky může podle Vagnera rovněž navrhované zmražení splátek úvěrů. „Projeví se to nepříznivě na cash-flow bank, což se ve výsledku projeví zdražením,“ upozorňuje Vagner.

Odpočty úroků z uvěrů na bydlení přijdou stát na pět miliard

Stát přichází ročně na dani z příjmů kvůli odečtu úroků zaplacených za úvěry na bydlení o zhruba pět miliard korun. V minulém roce odhaduje ministerstvo financí negativní dopad na rozpočet ve výši 4,8 miliardy korun. O rok dříve to bylo 4,7 miliardy a v letech 2015 až 2017 šlo o nejméně pět miliard korun. „Vývoj dopadu uplatněných odpočtů je dlouhodobě stabilní,“ říká Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí. Možnost odpočtu nyní ministryně financí Alena Schillerová navrhuje u nových hypoték zrušit, ale zároveň by došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Ta je ve výši čtyř procent z ceny nemovitosti. Podle Vojtěcha je průměrná výše uplatněného odpočtu v posledních letech mezi 31 až 35 tisíc korun. „Odpočet je uplatněn ve zhruba devatenácti procentech podaných přiznáních k dani z příjmů fyzických osob,“ dodává.

 

 

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!