Kurz ruské měny se tento týden navzdory sankcím a zmražení významné části devizových rezerv, jejichž celková hodnota činí přes 600 miliard dolarů, vrátil na předválečnou úroveň. A to i přesto, že opatření přijatá Evropskou unií, Spojenými státy a některými dalšími zeměmi v reakci na zahájení války na Ukrajině by letos měla vést k propadu ruské ekonomiky.
Zatímco na začátku března se na mezibankovním trhu obchodoval dolar i za více než 150 rublů, v závěru tohoto týdne americká měna zlevnila na 83 rublů. V týdnech před invazí, která začala 24. února, se kurz pohyboval v rozmezí 70 až 80 rublů.
„Je to dáno regulacemi, které zavedl ruský režim, kdy například firmy musejí směňovat osmdesát procent příjmů v zahraničních měnách na rubly,“ vysvětluje hlavní ekonom brokerského domu BH Securities Štěpán Křeček.
Jak naznačuje odpověď, důvody zpevnění rublu jsou z velké části umělé. Až do začátku války byl rubl volně směnitelnou měnou, takže se jeho kurz odvíjel od poptávky a nabídky na volném mezibankovním trhu. Od konce února je však fungování ruského finančního systému svázáno řadou opatření. Pohyb kapitálu v Rusku a také z něj a do něj není oproti minulosti volný.
Na ochranu rublu přijaly ruské úřady různá opatření. Omezené jsou například převody zahraničních měn do zahraničí. Důležité bylo, že centrální banka 28. února zvýšila klíčovou úrokovou míru z 9,5 procenta na 20 procent. Vysoké úročení motivuje alespoň část hráčů na finančním trhu k držení rublů. Poptávku po zahraničních měnách omezuje také dvanáctiprocentní poplatek při jejich nákupu. V jednu chvíli činil dokonce třicet procent.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
