Kapitálovou stopku tak dostaly hned čtyři z deseti největších ruských bank, které přitom budou muset letos vrátit miliardy dluhů nabraných v zahraničí. „Sberbank, VTB, VEB a Gazprombank letos potřebují dohromady refinancovat kolem deseti miliard dolarů, což budou jen těžko pokrývat z domácích zdrojů,“ uvádí Martin Lobotka z Consequ. Ruské banky jsou na západním kapitálu tradičně silně závislé. Celou polovinu svých loňských dluhových potřeb realizovaly polostátní moskevské banky vydáním eurobondů.
S plnou náručí nově natištěných peněz je připravena finanční sektor dotovat Ruská centrální banka. „Jsme připraveni podpořit dotčené banky a chránit zájmy klientů, vkladatelů i věřitelů,“ informuje banka na svém oficiálním webu. Už počátkem léta nabídla centrální banka finančním institucím úvěrové linky v celkovém objemu dvou bilionů rublů, aby předešla nedostatku peněz v systému.
Drahý kapitál i mají i "doma"
Kapitál se ruským bankám zdražuje i na domácí půdě. Ruská centrální banka letos zvedla klíčovou sazbu už třikrát, naposledy pak v pátek na osm procent. Sílící problémy na Západě i doma velí bankéřům i firmám přeorientovat své finanční potřeby na Východ. „Ruské firmy přišly do Číny s prosíkem už v roce 2009, kdy zamrzly evropské úvěrové trhy,“ uvádí analytik Bobo Lo z asijského think tanku Chatham House s tím, že už nyní je Rusko závislé na čínských penězích nejvíce od dob studené války.
Doslova na poslední chvíli stihly nabrat na Západě kapitál ruské Sberbank a Gazprombank. Koncem června využily obě banky relativního klidu na trzích a prodaly investorům svůj dluh za miliardy. Bankám se podařilo udat bondy za dvě miliardy eur s ročním úrokem jen lehce převyšujícím tři procenta. Investoři momentálně pláčou nad výdělkem, nová vlna geopolitického napětí poslala hodnotu jejich investice bezmála o deset procent dolů.
Finanční trhy zareagovaly na sankce smíšeně. Akcie největší ruské retailové banky Sberbank posílily takřka o procento, banka VTB naopak více než procento ztratila, ruský akciový index Micex pak uzavřel poblíž nuly. Slabší důvěra v Moskvu se naopak odrazila růstem výnosů dlouhodobých vládních dluhopisů nad devět procent.
| Do EU míří přes 50 procent ruského exportu |
|---|
| Obchod mezi EU a Ruskem je dlouhodobě poznamenán deficitem na straně EU, který v roce 2013 dosáhl úrovně 86,7 miliardy eur (2,4 bilionu korun) oproti 91,7 miliardám eur v roce 2012. V roce 2002 činil 30,7 miliardy eur. Růst deficitu souvisí s růstem vzájemné obchodní výměny, která se za posledních pět let přibližně zdvojnásobila. V roce 2013 vyvezla EU do Ruska zboží za 120 miliard eur a dovezla z Ruska zboží za 206 miliard eur, což jsou podobné hodnoty jako v roce 2012. |
| Rusko je podle lednové zprávy Eurostatu pro Evropskou unii třetí nejdůležitější obchodní partner po USA a Číně. Směřuje do něj sedm procent celkového objemu unijního exportu zboží a Rusko zároveň představuje 12 procent celého importu do EU. |
| Pro Rusko je EU největším obchodním partnerem, přičemž do EU míří podle specializovaného střediska pro mezinárodní obchod (ITC), které spadá pod WTO a UNCTAD, přes 50 procent ruského exportu. Z jednotlivých zemí Rusko loni vyvezlo nejvíce do Nizozemska, Číny, Německa a Itálie, dováželo hlavně z Číny a Německa. |
| Na vývozu EU do Ruska mají největší podíl stroje a dopravní prostředky (50 procent) a chemické výrobky (17 procent). Dovoz z Ruska byl vždy vyšší, především kvůli energiím a energetickým surovinám, které tvořily asi 80 procent importu. |
| Rusko je tak pro EU nejdůležitějším dodavatelem v energetice. Podle Evropské plynárenské asociace Eurogas zůstává největším zdrojem plynu pro zákazníky evropské osmadvacítky těžba v EU, která tvoří 33 procent z celkových dodávek. Mezi hlavní vnější zdroje patřily loni kromě Ruska s 27 procenty Norsko s 23 procenty a Alžírsko s osmi procenty. Zhruba polovina dodávek ruského plynu do Evropy prochází přes Ukrajinu. |
| EU je také největším investorem v Rusku, až tři čtvrtiny přímých zahraničních investic pocházejí ze zemí unie. |
