Rusko kvůli podpoře Krymu „vytunelovalo“ vlastní penzijní systém

Proruské jednotky hlídkující před krymským parlamentem

Proruské jednotky hlídkující před krymským parlamentem Zdroj: CTK

Peníze na důchod, které si Rusové letos uspořili ve druhém pilíři penzijního systému, skončily jako federální pomoc na Krymu. „Částka byla použita na úhradu protikrizových opatření na Krymu a na jiné investiční projekty,“ potvrdil ruský ministr financí Anton Siluanov.

Celkově Kreml takto „vytuneloval“ 243 miliard rublů (145 miliard korun). Stačilo mu k tomu sáhnout do rezervního fondu, o jehož zřízení vláda rozhodla v říjnu minulého roku. Všechny soukromé penzijní fondy do něj povinně musí průběžně ukládat úspory svých klientů, dokud neprojdou screeningem ministerstva financí. Pak by teoreticky měly dostat celou částku zpět. Tu stát ovšem již nemá. „Vláda nedisponuje prostředky na vrácení úspor soukromých penzijních společností,“ přiznal Siluanov.

Erár tak bude muset najít peníze jinde nebo sáhnout ke škrtům. Podle Vladimira Nazarova z Ústavu sociálních analýz a prognóz jsou potřebné zdroje jinde. „Jiná věc ovšem je přesvědčit penzijní společnosti, že takový postup je správný,“ dodal.

Část z naspořených ruských penzí přitom paradoxně skončí u krymských důchodců, kterých na poloostrově žije asi půl milionu. Těm prezident Vladimir Putin slíbil dorovnat jejich renty na ruský průměr, což si podle expertů vyžádá až 50 miliard rublů.

Další peníze pro Krym, který byl letos v březnu přijat do Ruské federace, i když je oficiálně součástí Ukrajiny, by měly být použity na infrastrukturní projekty. Nad Kerčskou úžinou, která poloostrov spojuje s Ruskem, mají vyrůst dva nové mosty. Celkové roční náklady Moskvy na pomoc Krymu deník Vědomosti nedávno vyčíslil na 2,4 miliardy rublů.