Intervence ČNB a následné oslabení koruny se podle analytiků projeví v řádu týdnů ve zdražení dováženého zboží. Nejdříve zdraží pohonné hmoty, a to zhruba o 50 haléřů na litr, poté se zvýší ceny řady dovážených produktů ale i dovolených, shodují se. A mnozí odborníci proto s krokem ČNB nesouhlasí.
Tomšík ale politiku ČNB hájí. „Vždy je mnohem efektivnější udělat preventivní krok a nečekat až deflace nastane. V okamžiku, kdy vstoupíte do deflace, dostat se z ní přináší mnohem větší náklady pro reálnou ekonomiku,“ argumentuje. Deflace je trvalý pokles cen a podle centrální banky ekonomice reálně hrozí.
Opatření ČNB kritizuje také předseda Senátu Milan Štěch. Toho zákrok proti silné koruně nepříjemně překvapil. „Mám obavy, aby rozhodnutí ČNB nebylo jen ve prospěch vývozců, a to zejména silných nadnárodních skupin. Podle mého názorů to odnesou čeští spotřebitelé, závislí do velké míry na dovozu. Přes kurzovní otázky se tímto řeší věci, které by měl řešit trh,“ uvedl Štěch.
Tomuto názoru Tomšík oponuje. Podle něj mají být intervence naopak impulzem pro občany, aby dále neodkládali spotřebu a začali utrácet. „Očekáváme, že se intervence promítne do spotřebitelských cen. A tento impulz chápeme, že je právě impulzem pro spotřebitele i investiční poptávku, aby lidé neodkládali spotřebu a začali spotřebovávat. Tím další dopadem je, že dojde k zachování a tvorbě nových pracovních míst a nedojde k poklesu HDP,“ uvedl Tomšík. Lidé by tak neměli odkládat svoji spotřebu s tím, že již nejde spoléhat na to, že ceny budou nadále klesat, dodal.
Intervence vyvolaly kritiku
ČNB ve čtvrtek poprvé od roku 2002 zahájila devizové intervence. Chce tím oslabit korunu, a uvolnit tak ještě více měnové podmínky, úrokové sazby jsou totiž na nule. Koruna následně okamžitě oslabila proti euru na čtyřleté minimum. Krok ČNB kritizoval mimo jiné bývalý prezident Václav Klaus. Zahájení intervencí označil za chybný a riskantní krok. Intervence mají podle něj „velmi sporné efekty, ale velmi nesporné náklady“.
Někteří analytici rovněž vyjádřili pochyby, zda intervence budou mít úspěch. Podle ředitelky společnosti Next Finance Markéty Šichtařové může ČNB intervence sice opakovat, ale jejich účinek bude klesat. „Sázíme na to, že nyní koruna začne pomalu posilovat a vracet se k úrovni, na které intervence proběhla,“ uvedla. „Je poněkud záhadou, jak ČNB přišla právě na hodnotu 27 korun za euro, a ještě větší záhadou, jak na ni přišla v době, kdy ekonomika již začala růst,“ dodala Šichtařová.
V pátek koruna v trendu pokračovala, když oslabila na kurz 26,98 Kč/EUR, tedy o haléř slabší než při čtvrtečním závěru. K dolaru oslabila o čtyři haléře na 20,20 Kč/USD.
Jak euro posílilo vůči koruně po oznámení intervecí:Pramen: Patria.cz
„Snažíme se tímto krokem zvýšit inflační očekávání a podpořit spotřebu. Zlepší se tok finanční hotovosti podniků a ti jsou schopni generovat další pracovní místa a tím lidem zvýší koupěschopnost a HDP. To je ten hlavní argument, na který řada ekonomů zapomíná,“ tvrdí viceguvernér Tomšík.
Tomšík rovněž upozornil, že jsou vidět známky oživování ekonomiky, které jsou ovšem vytvářeny primárně v průmyslu a proexportním odvětví, a ne domácí poptávkou. To podle Tomšíka přináší obrovské riziko, že by následně koruna posílila. „A ČNB by byla donucena k razantnějším krokům, protože by musela reagovat na tu dodatečné posílení koruny,“ uvedl.
