UBS: Česko, Maďarsko a Polsko doplatí na odchod Řecka z eurozóny

Budova UBS ve švýcarském Zurichu

Budova UBS ve švýcarském Zurichu Zdroj: CC BY-SA 2.0: twicepix; WikimediaCommons

Zatímco je většina investorů zaneprázdněná odhadováním dopadu případného řeckého odchodu z eurozóny na další periferní země eura, analytici švýcarské banky UBS se podívali na možný dopad na geograficky bližší země ve střední a východní Evropě. A pro Česko to není pěkné čtení.

I když úroky portugalských, španělských a italských dluhopisů by o něco vzrostly, podle UBS bude právě region střední a východní Evropy tím nejvíce postiženým. Alespoň co se týče ekonomické aktivity.

UBS argumentuje, že odchod Řecka z devatenáctičlenného spolku platícího eurem bude mít za násladek oslabení měn zemí ze středu a východu Evropy vůči dolaru o 20 procent a přelití problémů do rozvíjejících se ekonomik po celém světě. „V případě odchodu Řecka z eurozóny by rostoucí napětí v eurozóně nahlodalo sentiment investorů, což by se projevilo velkým výprodejem rozvíjejících se trhů,“ napsali analytici UBS. Mezi takzvané rozvíjející se trhy většina investorů řadí i Česko, Polsko či Maďarsko.

Oslabení měny až o desetinu, vůči dolaru až pětinu

„Nejsilnější by byl dopad na měny jako polský zlotý či maďarský forint, kde očekáváme pokles o 5 až 10 procent vůči euru, což znamená oslabení vůči dolaru o 15 až 20 procent,“ tvrdí UBS a její analytici argumentují, že země jako Česko, Polsko či Maďarsko jsou velmi závislé na vývozu do dalších zemí Evropské unie a proto by na ně měl takzvaný Grexit nejhorší dopad co se týče obchodu a investic.

Někteří ekonomové již ale názor UBS napadli s tím, že oslabení národních měn zemí jako Česko, Maďarsko či Polsko naopak vede k posílení exportu, protože ten se stává v eurovém vyjádření levnějším. William Jackson ze společnosti Capital Economics, která se zabývá makroekonomických výzkumem, ve své zprávě zase připoměl, že krize eurozóny z druhé poloviny roku 2011 způsobená řeckem poslala velkou část střední a východní Evropy do recese. A je pravda, že česká ekonomika za rok 2012 ztratila 1,2 procenta.

Česká národní banka již přes rok a půl brání kurz 27 korun za euro. Kurz eura se v poslední době této hladině přiblížil. Analytici nečekají od čtvrtečního zvýšení intervenční hladiny „Obavy týkající se možného posunu kurzového závazku výše jsou nyní zcela zbytečné,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler. ČNB ale brání hlavně posílení koruny, pokud by došlo oslabení vlivem vnějších vlivů, ČNB nebude bojovat za posílení koruny.