„Bude na zástupcích akcionáře, zda návrhy změn schválí,“ uvedl bez dalších podrobností Uvíra, který už Bakajsu o svých plánech informoval. Zda dlouholetý člen vedení ČEB v bance zůstane zatím, není jasné. Bakajsa ale v oboru platí za vynikajícího odborníka orientovaného především na ruský region. Banku podržel především v dobách, kdy na podzim 2010 odcházel z pozice ředitele ČEB Lubomír Pokorný. Ten byl kritizován za protežování několika vyvolených firem při přidělování exportních půjček. Bakajsa usedl po odchodu Lubomíra Pokorného na křeslo generálního ředitele do doby, než na pokyn ministra financí Miroslava Kalouska přišel Uvíra. Právě Bakajsovi se připisovalo částečné narovnání pověsti ČEB a také uklidnění vztahu s komerčními bankami. Ty si za doby bývalého vedení stěžovaly, že jim ČEB „leze do zelí“. Primárním cílem ČEB je totiž financovat rizikovější projekty, které komerční sektor odmítá, což v minulosti exportní banka ne vždy dodržovala.
Personální výměna souvisí s novou strategií banky, kterou Uvíra nastartoval ihned po svém příchodu do ČEB v lednu 2011. Kdy by mohlo k výměně vedení dojít zatím, není jasné. Návrh totiž musí schválit dozorčí rada na některém ze svých příštích zasedání. Nejbližší termín je na konci října.
Uvíra hodlá strategii banky soustředit na jiné země než jen Rusko, které ve statistikách ČEB dominovalo. Do představenstva by proto měli přijít lidé přímo z banky. Uvíra ovšem hodlá přijmout dalších zhruba patnáct lidí. Ti pomohou banku směřovat na nová teritoria. Součástí strategie má být i otevření nových zastupitelstev ČEB.
Ze zásadními změnami čekal Uvíra až na očekávanou zprávu Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který v bance prováděl hloubkovou kontrolu. Závěr z této akce zveřejnil NKÚ letos v červenci. NKÚ se exportní banky opřel kvůli několika věcem. Kontroloři prošli mimo jiné devět obchodních případů na podporu českého vývozu za 13,2 miliardy korun. A podle NKÚ prý přes osm miliard korun na úvěrech vůbec nemělo opustit účty ČEB. A z toho u půjček za 4,2 miliardy korun ČEB porušila zákon o bankách, řekli kontroloři. To ale Uvíra odmítá. „V drtivé většině se jedná o formální pochybení, tedy že dlužník namísto originálu nějakého dokumentu posal kopii a originál doplnil později,“ zdůrazňuje Uvíra. „Ani v jednom případě se přitom nenastala situace, že by ČEB schválila úvěr, na který klient neměl nárok,“ ujišťuje.
Špatná strategie
Fakt, že nestandardně velká část peněz poskytnutých na úvěrech směřovala do omezeného okruhu firem, Uvíra nepopírá. Vysvětluje to tím, že ČEB měla chybně nastavenou strategii, která se ale nyní mění.
NKÚ rovněž uvedl, že v sedmi z devíti kontrolovaných případů přitom mají dlužníci už teď problémy se splácením. Uvíra tvrdí, že problémy s nesplácením rozhodně nezpůsobily chyby ČEB při přidělování těchto úvěrů. „Je nesmysl říkat, že pokud by tito dlužníci peníze nesplatili, ztráta banky by nakonec šla na vrub státu. Máme dostatek rezerv na pokrytí ztrát, stát by to nestálo ani korunu,“ ujišťuje Uvíra. Úvěry, kde jsou klienti exportní banky po splatnosti vycházejí zhruba na osm miliard korun. „Na pojistném, které jsme zaplatili Exportní garanční a pojišťovací společnosti za celou dobu naši existence, jsme zaplatili víc než osm miliard korun,“ vysvětluje Uvíra. „I kdyby všichni klienti, kteří jsou nyní v prodlení se splácením úvěrů ČEB, nesplatili, což je opravdu nepravděpodobné, rezervy na to máme, “ doplnil.
