Kořeny problémů jsou podle expertů nepochybně v dluhové krizi v eurozóně a jejím neřešení. Podle listu The Wall Street Journal (WSJ) je například na evropských dluhopisových trzích teď méně lidí, kteří jsou ochotni se do nákupu dluhopisů pouštět. Dobře to ilustruje příklad Španělska, které bylo nuceno za nové dluhopisy nabídnout skoro sedmiprocentní úrok.
S každým dnem, kdy eurozóna svou dluhovou krizi neřeší, zároveň narůstá napětí, že se potíže rozšíří z periferních zemí i na jádro eurozóny. Velké problémy už pociťuje Itálie, kterou trh donutil také platit rekordní úroky nad sedmi procenty. Mezi investory, bankami a dokonce i podniky tak rostou obavy, že pokud se nákaza rozšíří, globální ekonomiku čeká pád do bolestné recese.
České banky jsou podle analytika společnosti Cyrrus Marka Hatlapatky ve zcela jiné situaci a to především proto, že většina z nich není závislá na financování na mezibankovním trhu. „České banky stále disponují solidním přebytkem vkladů nad úvěry, což jim umožňuje bez potíží financovat své úvěrové aktivity, aniž by se musely spoléhat na půjčky od jiných bank,“ uvedl.
Problémy na některých trzích spojené se zvýšenou nervozitou ale podle něj ovlivňují i české banky, a to přes dluhopisový trh. „Na němž v posledních dnech výrazně vzrostly požadované výnosy, což platí i pro české státní dluhopisy,“ upozornil Hatlapatka.
Šéf americké automobilky General Motors Dan Akerson tvrdí, že globální dopady evropské dluhové krize mohou být citelnější než dopady recese americké ekonomiky. Akerson přitom dobře ví, o čem mluví, protože problémy americké ekonomiky v roce 2009 donutily jeho podnik vyhlásit bankrot a pod dohledem vlády zahájit restrukturalizaci.
Zatím intervence americké vlády automobilce Geenral Motors pomohla, v případě Evropy jsou vyhlídky podle Akersona dost nejasné. „Nedělat nic vám nepomůže, když je krize. Naopak se ty problémy ještě mohou rozšířit,“ řekl Akerson.
Zvlášť znepokojivý je podle analytiků výprodej státních dluhopisů zemí s nejvyšším ratingem na stupni AAA. Z posledních dnů je to případ Finska, Nizozemska či Francie. „V zásadě je to odrazem snahy prodávat vše, co je z Evropy,“ řekl podle WSJ hlavní analytik společnosti Standish Mellon Asset Management Brendan Murphy. „Ukazuje nám to, že poptávka skutečně vyschla,“ dodal.
Největší pokles je patrný u půjček bankám v Řecku a ve Španělsku. To ale není úplný nový jev. Co je naopak překvapivé je pokles krátkodobých úvěrů, které čerpají banky z Itálie. Globální banka HSBC, která je z Británie a na financování ostatních evropských bank se podílí nejvíce, úvěry bankám z jihu eurozóny omezila o 40 procent. Bankám z Řecka nepůjčuje vůbec, bankám ze Španělska a z Irska až o dvě třetiny méně než dosud.
Krátkodobé mezibankovní úvěry jsou nezbytné pro normální fungování bank. Na začátku finanční krize byly dopady nervozity tak velké, že si banky přestaly vzájemně důvěřovat a úvěrové trhy zcela zamrzly. Výsledkem byla recese globální ekonomiky, neboť k úvěrům se nedostaly ani ty firmy, které se bez úvěrování neobejdou.
