Crowdfunding – prodej podílů širokému okruhu drobných investorů – se provádí přes internet s cílem minimalizovat náklady na získání kapitálu. „Smyslem je usnadnit začínajícím podnikatelům přístup ke kapitálu a nabídnout investorům investiční příležitosti,“ říká šéfka americké Komise pro cenné papíry Mary Jo White.
V Česku není crowdfunding právně upraven a domácím firmám v jeho vyžití nic nebrání. Pokud začínající české firmě stačí na rozjezd milion eur, nemusí se ani obávat dodatečných regulatorních požadavků. „Při emisi do milionu eur neukládají předpisy na finančním trhu emitentovi žádná omezení. V případě takové nabídky pak ČNB na emitenta nijak nedohlíží,“ uvádí mluvčí ČNB Petra Vlčková.
Důvodem nevyužívání crowdfundingu je nejen malá informovanost firem a jejich zvyk financovat se v bankách, ale i to, že neexistuje vhodná platforma spojující firmy s investory. „Zprostředkování investic touto formou perspektivně plánujeme, zatím však registrujeme jen velmi omezenou poptávku,“ uvedl Janek Jaros z crowdfundingového portálu Hithit.cz. Firmám však může nabídnout řadu výhod. „Získání kapitálu prostřednictvím crowdfundingu je pro firmu výrazně levnější než uvedení na burzu,“ říká analytik Tomáš Kunčický z Cyrrusu.
Crowdfunding byl doposud znám především jako forma davového financování projektů z oblasti kultury. Méně časté je využití pro prodej akciových podílů, i když myšlenka není nová. „Crowdfunding se rozšířil během finanční krize, protože úvěrová aktivita bank se snížila a přístup k financování je obtížnější,“ uvádí říjnová zpráva vydaná Evropskou komisí.
Podle expertů brání většímu rozšíření tohoto druhu financování i dostatek peněz z veřejných zdrojů. „Státní finance pro začínající firmy a inovační programy jsou v Česku lehce dostupné, což snižuje poptávku firem po crowdfundingu,“ uvedl Luděk Niedermayer z Deloitte. Podle expertů je crowdfunding zajímavý zejména pro malé projekty. „Větší projekty, pokud budou zajímavé, pokryjí kvalifikovaní investoři,“ míní Tomáš Kunčický.
| Pravidla v USA |
|---|
| Od investorů, jejichž roční příjem nepřesahuje sto tisíc dolarů, nebudou moci začínající podnikatelé čerpat více než pět tisíc dolarů ročně. U bohatších podílníků omezí zákon maximální investici na deset procent ročního příjmu, nejvýše však na sto tisíc dolarů. Rizika investice jsou vysoká. Podle výzkumu Harvardu se jen pěti procentům start-upů podaří naplnit avizované příjmy. Rizikem pro investory je i absence trhu s podíly v malých firmách. |
