Připadat si jako odstrčené a nechtěné dítě, které má dělat jen podřadné pomocné práce, není příjemné ani ve světě aut. Své postavení popelky se snažily vylepšit i Bratislavské Automobilové Závody založené na počátku sedmdesátých let, byl to ale z jejich strany předem nesplnitelný sen.
Pokud jste četli naše předchozí pojednání o poněkud zvláštní Škodě 742 Oficiál, patrně vám již pozadí „BAZky“ rozkrývat nemusím. Pro ty ostatní ve stručnosti připomíná, že se tato slovenská automobilka prvních deset let v podstatě bezprizorně potácela mezi myriádou nekoncepčních vládních rozhodnutí a pokusy něco s tím udělat.
Že továrna nakonec skončila (navzdory stamilionovým státním investicím do hal a strojního zařízení) v podstatě jako malosériová montovna Škody Garde či Pragy V3S, přičemž první kupé bylo dokončeno teprve jedenáct let po jejím založení, je pouze vrcholkem smutného nakládání s veřejnými financemi, kterého se tehdejší vedení ČSSR dopustilo.
Přesto všechno však nelze brát státní podnik BAZ jen jako černého pasažéra ve vlaku tehdejšího AZNP a celého průmyslu a ve značné míře se o to zasloužilo tamní vývojové oddělení. Stejně jako v Mladé Boleslavi, také ve slovenském hlavním městě existovala hrstka nespokojených lidí, kteří se za každou cenu snažili postavit zaběhlým stereotypům reálného socialismu a navzdory nedostatku peněz modernizovat zoufale zastaralou Škodu 105/120.
Celý článek najdete na webu autorevue.cz >>>
