Íránská krize si vybírá další daň. Zemědělci bijí na poplach, jedna potravina ale nečekaně zlevní
- Konflikt na Blízkém východě zdražuje hnojiva, energie i pohonné hmoty, což zvyšuje náklady evropských zemědělců.
- Tři čtvrtiny českých farmářů kvůli vysokým cenám zvažují omezení hnojení a investic, což může později zdražit potraviny.
- Evropská unie proto chystá mimořádnou podporu zemědělcům a plán na posílení evropské výroby hnojiv.
Krize na Blízkém východě začíná dopadat i na evropské zemědělce. Blokáda Hormuzského průlivu narušil dodávky plynu a hnojiv, což vede k prudkému růstu cen klíčových surovin pro zemědělství. Farmáři v Česku i dalších evropských zemích proto varují před zdražováním potravin, omezováním investic a možným poklesem budoucích výnosů.
Evropská komise v reakci představila nový Akční plán pro hnojiva, který má pomoci stabilizovat situaci a snížit závislost Evropské unie na dovozu. Podle eurokomisaře pro zemědělství Christopha Hansena musí Evropa posílit vlastní produkci. „Evropa musí produkovat více a být méně závislá na jiných, pokud jde o živiny, které jsou základem našeho zemědělství,“ uvedl Hansen.
Co obsahuje nový Akční plán EU pro hnojiva?
Evropská komise chce prostřednictvím nového Akčního plánu pro hnojiva pomoci zemědělcům zvládnout prudký růst cen a zároveň posílit evropskou soběstačnost. Unie plánuje využít stávající nástroje společné zemědělské politiky a navýšit zemědělskou rezervu, ze které by farmáři mohli získat mimořádnou finanční pomoc ještě před dalším výrobním cyklem.
Součástí plánu je také podpora domácí výroby hnojiv a větší využívání biologických alternativ. Evropská komise chce zároveň zkoumat možnost vytváření strategických zásob hnojiv pro případ dalších krizí a členským státům umožnit pružnější využívání zemědělských fondů.
Problém souvisí především s omezením dopravy přes Hormuzský průliv, kterým před konfliktem procházela až třetina světového obchodu s hnojivy. Dusíkatá hnojiva jsou navíc úzce navázaná na zemní plyn, jehož ceny po eskalaci konfliktu výrazně vzrostly. Situaci komplikuje i poškozená infrastruktura v Kataru, který patří mezi největší světové producenty LNG a dusíkatých hnojiv.
Mezinárodní měnový fond už v dubnu upozornil, že problémy s dodávkami přicházejí v období setí a mohou ovlivnit ceny potravin po celý rok. „Některé regiony mohou být neúměrně postiženy, zejména ty s velkým počtem drobných zemědělců – zejména části Afriky a jižní Asie,“ uvedla Mezinárodní asociace pro hnojiva. „Zároveň země, které se silně spoléhají na dovážená hnojiva, jsou více vystaveny potenciálním tlakům na jejich cenovou dostupnost. Nacházejí se po celém světě,“ dodala.
Podle agrárního analytika Petra Havla se dopady projeví nejdříve u ovoce a zeleniny, později také u masa, jak řekl pro Deník N. Týká se to zkrátka potravin náročnějších na dopravu a energie. Naopak mírné zlevnění mohlo týkat čokolády. Její cena v posledních letech rostla hlavně kvůli drahému kakau, jehož produkci v západní Africe zasáhlo sucho, povodně a nemoci kakaovníků. Situace se ale postupně stabilizuje a velkoobchodní ceny kakaa se vracejí na úroveň před krizí.
Tři čtvrtiny zemědělců zvažují omezení hnojiv
Průzkum Zemědělského svazu ČR mezi zemědělskými podniky ukazuje, že farmáři sice mají pro letošní sezonu většinou dostatek zásob, ale obávají se dalšího vývoje. Více než polovina podniků má zajištěnou většinu jarní potřeby dusíkatých hnojiv a téměř polovina ještě nakoupila za původní nižší ceny.
Podle průzkumu má téměř 40 procent respondentů zkušenost se zdražením hnojiv do 25 procent, třetina zemědělců zažila zdražení do 50 procent.
Současně ale téměř tři čtvrtiny zemědělců zvažují omezení dávek hnojiv, pokud vysoké ceny vydrží i v dalších měsících. To by mohlo znamenat nižší sklizeň a další růst cen potravin. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil, že omezení hnojení nebude mít dopad jen na samotné podniky. „Projeví se to i na nižších výnosech, což negativně ovlivní ceny potravin,“ uvedl dříve.
Poptávka po jednotném evropském řešení
Zdražování se netýká pouze hnojiv. Výrazně rostou také ceny nafty, plynu a elektřiny. Téměř třetina podniků očekává zvýšení celkových nákladů o šest až deset procent, čtvrtina dokonce o více než 20 procent.
Zemědělské organizace proto požadují jednotné evropské řešení. Kritizují například emisní povolenky nebo uhlíkové clo na dovoz hnojiv, které podle nich prodražují evropskou výrobu. „Pokud budou evropští výrobci hnojiv nadále zatíženi náklady na emisní povolenky, zatímco evropský trh zůstane otevřen levnějším dovozům ze zemí bez srovnatelných regulací, povede to k oslabování evropské výroby,“ varoval Doležal.
Analytici zároveň upozorňují, že tentokrát by zdražování nemuselo být tak dramatické jako po začátku války na Ukrajině v roce 2022. Podle expertů se ceny potravin pravděpodobně zvýší spíše postupně, v řádu jednotek procent.
