Je čas se probudit, ztrácíme konkurenceschopnost a zaostáváme, varují největší technologické firmy Evropy
- Šéfové sedmi klíčových firem varují před ztrátou konkurenceschopnosti Evropy v čipech, umělé inteligenci i obraně.
- Sedm podniků s tržní hodnotou přes bilion eur kritizuje dusivou regulaci, která brání inovacím dříve, než se stihnou rozvinout.
- Evropské firmy čelí fragmentaci trhu a složitým pravidlům, což znemožňuje efektivní soupeření se státně dotovanou konkurencí.
Na plíživou technologickou a ekonomickou stagnaci Evropy se upozorňuje už nějakou dobu, ovšem poněkud marně. Regulace je stále silná, procesy velmi dlouhé, odstraňování bariér vázne a vyhlídky na zlepšení nejsou kdovíjaké. Na situaci teď upozornili i šéfové sedmi největších technologických firem starého kontinentu, které stále hrají klíčovou roli ve světě. Zástupci podniků ASML, Airbus, Ericsson, Nokia, Siemens, SAP a Mistral AI publikovali otevřený dopis, který nazvali budíčkem pro Evropu. Text navázal na setkání šéfů těchto podniků s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Sedm zmíněných firem dohromady představuje tržní hodnotu zhruba 1,1 bilionu eur, generuje roční tržby 417 miliard eur a zaměstnává 957 tisíc odborníků. Jde o těžké váhy světového byznysu. Například ASML je monopolním dodavatelem strojů na EUV litografii, bez níž se neobejde výroba nejvyspělejších čipů. Ericsson a Nokia jsou dvěma ze tří největších dodavatelů technologií pro mobilní sítě (doplňuje je čínská Huawei). Na softwaru SAP v podstatě běží světová ekonomika, výroba i logistika.
Jenže až na Mistral, francouzského konkurenta OpenAI či Anthropicu, jsou to všechno staré podniky vytvořené před desítkami let. Evropa „dostává na zadek“ v čipech nové generace, umělé inteligenci, datových centrech a dalších dynamických oblastech.
„Evropa každým dnem ztrácí globální konkurenceschopnost,“ upozornili kapitáni evropského technologického sektoru. „Z první ruky vidíme, jak rekordní rychlostí nastává nová technologická změna zahrnující polovodiče, letecký a kosmický průmysl, umělou inteligenci a obranu,“ doplnili s tím, že pro budoucnost bude klíčové integrovat nové digitální nástroje typu AI do fyzické infrastruktury.
Evropa debatuje, svět koná
Šéfové zmíněných společností upozornili, že zhruba tři roky poté, co nastal takzvaný „OpenAI moment“, tedy příchod velkých jazykových modelů s potenciálem zásadní transformace ekonomiky a společnosti, Evropa stále debatuje o regulaci AI, zatímco ostatní mocnosti rychle směřují k nasazení AI do robotů a dalších systémů.
„Musíme zajistit, abychom neregulovali dříve, než inovovali, a zároveň definovali standardy budoucnosti,“ uvedli zástupci Siemensu a dalších firem. Kromě jiného jde o jasnou narážku na regulaci AI Actu, která nastavila pravidla pro AI ještě předtím, než se tento sektor vůbec odlepil od země a než bylo jasné, jak a kde se AI vlastně bude používat.
„Evropa má lidi, ekosystémy a technologie. Příliš často se však stává, že tuto pozici neproměňuje v potřebný rozsah. Místo toho čelíme fragmentovaným trhům a dotovaným konkurentům s velmi silnou penetrací na evropských trzích. Společnosti v Evropě čelí dusivým, zbytečně složitým a často překrývajícím se pravidlům, která neuvěřitelně ztěžují držet krok s rychlostí technologického pokroku,“ stojí dále ve varovném dopise.
Technologičtí bossové zopakovali, že věří v kreativitu a inovace Evropanů, ale že je nutné soustředit se na exekuci a vytváření podmínek, aby bylo možné nápady a technologie přetavovat do reálného pokroku. Nastavit by se měla robustní tržně orientovaná politika, rozjet podpora velkých strategických projektů a důležité bude zaměřit se na mobilizaci soukromého kapitálu. Také by se podle návrhu zmíněných firem mělo reformovat to, jak se přistupuje k fúzím a akvizicím. Antimonopolní pravidla často neumožňují slučování velkých firem, to je ale podle nich nutné pro konkurenceschopnost vůči jiným nadnárodním gigantům.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
