Český doplněk AI Actu usnadní život hlavně malým firmám a zjednoduší rozpoznání reality
Česko se připravuje na plné zavedení evropské regulace umělé inteligence, takzvaného AI Actu, který vstoupí v účinnost v celém svém rozsahu příští rok v srpnu. Kvůli jeho ukotvení do české legislativy proto vznikl samostatný český zákon o umělé inteligenci, který bude sloužit jako jeho doplnění. K jeho schválení by se mohla dostat ještě současná vláda, do Poslanecké sněmovny se však dostane až po říjnových volbách.
Český zákon o umělé inteligenci by měl již v polovině září putovat do mezirezortního řízení. Zároveň ho dostane i současná sněmovní opozice, aby se na nové legislativě zajistila co největší shoda ještě před volbami. Kromě procesních a organizačních vyjasnění zákon obsahuje hlavně mechanismy na podporu malých a středních podniků (SME).
Hlavní dozor nad problematikou bude mít Český telekomunikační úřad, pomáhat mu budou úředníci z České národní banky a Úřadu pro ochranu osobních údajů.
Benevolentní k malým firmám
SME budou mít například finančně výhodnější přístup k takzvanému regulatornímu sandboxu pro AI, tedy státnímu nástroji, který jim umožní si u svých produktů ověřit, že splňují veškeré regulatorní požadavky. Malé a střední firmy zároveň budou mít mírnější finanční postihy za případné porušení legislativy, které budou na spodní hranici stanovené AI Actem.
S procesem přípravy zákona je spokojená Česká asociace umělé inteligence (ČAUI). „Vnímáme ho jako dobře vedený a otevřený. MPO dokázalo v krátkém čase zpracovat návrh, který je věcný, přehledný a přiměřeně stručný. Je pozitivní, že se od začátku stavěl na principech evropského AI Actu a nešel cestou zbytečného gold-platingu (přidávání další regulace nad rámec evropské směrnice, pozn. aut.),“ reagoval předseda asociace Lukáš Benzl.
Budoucí zavedení české a evropské regulace do praxe pocítí podle náměstka ministra průmyslu a obchodu a vládního zmocněnce pro umělou inteligenci Jana Kavalírka (TOP 09) ze všeho nejvíce výrobci AI systémů, zejména těch vysoce rizikových, což jsou například ty z oblastí zdravotnictví či biometrie. Všichni výrobci budou muset nově popsat, jak systém vyvinuli a jak funguje.
Vysoce rizikové systémy bude muset ještě navíc posoudit Český metrologický institut, a to v roli takzvaného oznámeného subjektu. Ten posoudí, zda AI systém pracuje tak, jak jej firma popisuje, a zda neobsahuje závadné či nebezpečné chyby.
Běžní uživatelé poznají zavedení regulace zejména tím, že tvůrci budou muset vždy označit obsah vygenerovaný umělou inteligencí. „Kvalita generovaného obsahu na internetu je dnes tak velká, že mnoho lidí má problém rozpoznat realitu. Myslím si, že je tedy dobře, aby bylo vždy jasně uvedeno, jestli je obsah uměle vytvořený, nebo ne,“ komentuje Kavalírek.
Češi nadále chtějí firmám AI Act usnadnit
Ministerstvo průmyslu a obchodu zároveň stále usiluje o zjednodušení evropské legislativy a posunutí účinnosti některých částí AI Actu, o čem server e15.cz již informoval. „Bavíme se o těch částech, které padají na firmy, aby měly větší prostor seznámit se s požadavky a vytvořit dokumentaci. Rozhodně to neznamená, že chceme škrtat například části týkající se zakázaných AI systémů, které už platí. U nižších rizikových kategorií je však byrokracie příliš velká, což povede ke zvýšení nákladů pro firmy a ve finále i k přenesení nákladů a zdražení AI systémů pro koncové klienty,“ doplňuje Kavalírek.
Firmy by odložení účinnosti regulace AI uvítaly. „Vzhledem k tomu, že i samotný AI Act byl dokončován celkem ve spěchu, a také vzhledem k nástupu velkých jazykových modelů, což v době uzavírání AI Actu byla novinka, tak to vítáme. Bude víc prostoru spoustu věcí ujasnit, upřesnit a nastavit rozumně,“ uvedl již v červnu Lukáš Kačena, ředitel organizace Prg.ai sdružující řady firem nebo univerzit. „Na druhou stranu by to nemělo vést k nějakému polevení, a to na žádné ze stran, tedy firem ani státu,“ doplnil.
Odložení některých částí regulace kvituje i Benzl z ČAUI. „Času na přípravu je velmi málo, a proto podporujeme českou pozici bojující za odklad zatím neúčinných částí AI Actu. Celý svět jde směrem deregulace a bezprecedentní podpory rozvoje AI. Pokud chceme zůstat konkurenceschopní, je nutné zvážit tempo regulace. V opačném případě jen budeme dusit inovace a rychlost AI transformace v celé EU,“ říká s tím, že samotný princip AI Actu, tedy nastavení jednotných pravidel pro evropský trh a zákaz nebezpečných AI systémů, asociace podporuje.
Česká AI gigafactory
Česko by také rádo bylo jednou z pěti zemí, kde vyroste evropská AI gigafactory. Evropská unie má na jejich stavbu vyčleněno až 20 miliard eur, tedy necelý půl bilion korun. Z tuzemských firem mají svůj projekt České Radiokomunikace, které by gigafactory v budoucnu rády postavily v pražské čtvrti Zbraslav, kde již nyní začínají připravovat stavbu vlastního datového centra.
„Naše strategie je taková, že gigafactories má být pět. Chápeme, že jsou tu velké státy, které by tu infrastrukturu určitě měly u sebe mít, ale jedna by měla být i v regionu střední a východní Evropy a Česko je ideální místo. Naše přihláška je, myslím si, velmi dobře připravená, České Radiokomunikace už mají stavební povolení a od nového roku mohou začít stavět. Teď už je to pouze o tom, aby to nebylo pouze datacentrum, ale AI gigafactory,“ uvádí Kavalírek.
Výstavba jedné gigatovárny bude stát přibližně 90 miliard korun, z čehož 65 procent nákladů musí hradit soukromý investor. Oficiální žádost se bude podávat na přelomu letošního a příštího roku, výsledky soutěže by pak podle Kavalírka mohly být v řádu měsíců.
