Krypto je Ponziho schéma, říká Lukačovič. Lepší si o tom něco zjistit, oponuje profesor ekonomie

Jak si umělá inteligence Midjourney představuje kryptoměnový kolaps (a jejich následné znovuzrození).

Jak si umělá inteligence Midjourney představuje kryptoměnový kolaps (a jejich následné znovuzrození). Zdroj: Midjourney

Zakladatel Seznamu a jeden z nejbohatších Čechů Ivo Lukačovič se dlouhodobě na sociálních sítích vymezuje vůči bitcoinu a kryptoměnám obecně. „Já osobně považuji bitcoin za Ponziho schéma,“ napsal naposledy na svůj twitterový účet Lukačevič. Jeho názor vyvolal řadu reakcí, jednu z nich přidal také profesor ekonomie Ladislav Krištoufek. „Lepší si o tom něco zjistit než psát nesmysly,“ vzkázal technologickému podnikateli vědec z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd na Univerzitě Karlově. 

Bitcoinová horečka pomalu končí, jen od začátku roku tato kryptoměna ztratila 63 procent ze své hodnoty. Na sociálních sítích se proto stále častěji objevují kritické hlasy, které odsuzují kryptoměny jako slepou vývojovou větev. Jedním z hlasitých proponentů tohoto názoru v Česku je majitel Seznamu Ivo Lukačovič, který v pondělí na svém Twitteru reagoval na článek, podle nějž většina investorů do nejznámější kryptoměny bitcoin prodělala. 

„Když koupíte bitcoin za 16 tisíc dolarů, vydělat můžete pouze tehdy, když se vám podaří najít někoho, kdo si myslí, že má daleko vyšší cenu než 16 tisíc dolarů,“ napsal Lukačovič na Twitter s tím, že podle jeho názorů se proto v případě bitcoinu jedná o Ponziho schéma. To je název pro takzvané pyramidové podnikání, jehož základní premisa je, že zisky zúčastněných investorů plynou zejména z toho, že přivedou další lidi, kteří do projektu vloží své peníze. Systém tak nějakou dobu domněle funguje, dříve či později se ovšem většinou zbortí jako domeček z karet, jelikož neprodukuje žádnou reálnou hodnotu. 

Lukačovič, jehož jmění má dle odhadu deníku E15 hodnotu 33 miliard korun, se proti kryptu vymezuje dlouhodobě. Dříve jako důvody, proč do digitálních měn a NFT nikdy neinvestoval, uvedl například nízkou valuaci, agresivní chování kryptoměnové komunity, environmentální dopady nebo hrozbu regulace. 

Nyní ovšem na Lukačovičovu myšlenku odpověděl profesor ekonomie Ladislav Krištoufek. „Klasické vidění hodnoty jako diskontovaného cash flow modelu. Až na to, že bitcoin můžete wrapnout a užít v dApp a tím generovat cash flow například z distribuovaných poplatků,“ odepsal Krištoufek. Upozorňoval tak na to, že kryptoměny mají v současné době i jiné využití než pouze jako platidlo, a zmiňuje případ takzvaných smart kontraktů. „Krypto je fakt dost více komplexní a WBTC je jenom drobek z toho. Lepší si o tom něco zjistit než psát nesmysly,“ doplnil.