Exmanažer Alzy Tomáš Havryluk digitalizuje ordinace. Jeho aplikaci už využívá skoro milion pacientů
„Telefon je synchronní mučidlo,“ glosuje vyzvánění telefonů v ordinacích lékařů Tomáš Havryluk, někdejší dlouholetý manažer Alzy a dnes spoluzakladatel a CEO společnosti Medevio. Jeho ambicí je nahradit vyzvánění v ordinacích digitální frontou požadavků, která šetří čas pacientům i personálu. A pomáhá mu v tom i zkušenost ze sportovního létání.
O potřebě digitalizace ve zdravotnictví je slyšet dlouho, ale u praktického lékaře stále vládne komunikace prostřednictvím telefonu. Přitom podle dat, která sleduje start-up Medevio, zazní v jedné průměrné ordinaci praktika denně 51 hovorů. Start-up Medevio Tomáše Havryluka chce dát zdravotnictví totéž, co e-shopům kdysi přinesl virtuální košík a on-line platba – asynchronní prostor a strukturovaná data.
Od e-commerce k ordinacím
Pochází z lékařské rodiny, kde se toto povolání dědí, jen Tomáš se po střední škole vydal na informatiku a nakonec do byznysu. V Alze strávil patnáct let, nakonec působil jako místopředseda představenstva. Proč technický manažer, který pomáhal stavět českého obra v e-commerce, odešel z oboru? „Doma jsou skoro všichni doktoři. A po letech v retailu jsem si řekl, že zdraví má větší smysl než prodat další televizi,“ vysvětluje.
První rok a půl financoval firmu převážně z vlastních peněz, postupně se přidali investoři. Letos Medevio uzavírá investiční kolo za 1,5 milionu eur, aby rozšířilo funkce a zrychlilo expanzi. Terčem jsou vedle Česka hlavně státy, kde digitalizace lékařských praxí naráží na podobné potíže jako u nás – třeba Německo.
VIDEO: Zdravotnictví jede z kopce. Musíme investovat do prevence, jinak zkolabuje, říká Tomáš Šebek v pořadu FLOW
Prototyp Medevia začal vznikat před třemi lety. Dnes na něm pracuje téměř čtyřicetičlenný tým. Z původního vinohradského bytu, kde kdysi seděli první pracovníci, se firma přestěhovala do karlínských kanceláří. Obrat se drží v nižších desítkách milionů korun, ale to podle Tomáše Havryluka není to hlavní.
Za klíčový ukazatel považuje rychlost, s jakou po řešení, které nabízí Medevio, sahají ordinace – aktuálně jich je třicet až čtyřicet měsíčně. Za licence nyní platí samostatní lékaři nízké tisíce korun měsíčně, u klinik jde o desítky tisíc. Pro společnost je více než obrat důležitá rychlost růstu a její další odvážné plány: propojit ordinace, odstranit papírové předávání pacientů a otevřít se novým trhům.
Digitální ústředna
Podstatou Medevia je komunikační platforma vsunutá mezi pacienta a ordinaci. Základ tvoří takzvaná digitální ústředna: když se pacient nedovolá, namluví vzkaz, který systém okamžitě převádí na text. Sestra nebo recepční vidí písemný přehled, polovinu požadavků odbaví na pár kliknutí, druhou předá lékaři na pozdější zavolání. Nad ústřednou stojí menu služeb. Každá ordinace si sama určí, co je urgentní a co snese odklad. „Zdravotní konzultace dávají nahoru, papírování typu ‚pošlete mi recept‘ posunou dolů,“ popisuje Havryluk. Ke stejnému balíku funkcí patří on-line objednávání, kalendář, platby a elektronické dotazníky, které sbírají data strukturovaněji než e-mailová prosba „potřebuji kontrolu“.
Podle interních čísel prochází přes Medevio více než 250 tisíc požadavků za měsíc, aplikaci využívá přibližně 750 tisíc pacientů, na druhé straně stojí zhruba 2600 lékařů a sester. Pokud by každý požadavek znamenal cestu do ordinace nebo telefonát trvající půl hodiny, vychází Havrylukovi úspora 125 tisíc hodin měsíčně, což je téměř 750 pracovních úvazků.
K rozšíření aplikace k dalším lékařům pomáhá prosté doporučení – praktik, který je spokojen, přivede kolegu. Odborné publikum zaregistrovalo start-up i díky zařazení na letošní žebříček Deloitte Technology Fast 50 Central Europe (Companies to Watch). Ale praktický dopad místa v žebříčku vidí Havryluk a jeho společnost hlavně v tom, že se jim hlásí více uchazečů o práci.
Překážky na cestě
Skeptici poukazují na to, že používání aplikace se může stát pro některé pacienty digitální propastí, která se mezi nimi a lékaři vytvoří. Stejně tak nemusí digitální komunikace vyhovovat některým lékařům. Havryluk s představou propasti nesouhlasí. „Medevio neuzavírá staré kanály,“ ujišťuje CEO. Kdo chce telefonovat, může tak komunikovat nadále, ústředna jen zkracuje čekání. Nejstaršímu praktikovi v systému je 82 let, nejstaršímu pacientovi dokonce 97.“
Druhou bariérou je papír. Ordinace používají různé evidenční programy, které se Medevio snaží překlenout vývojem integračních mostů a zároveň tlačí na to, aby data netekla jen jedním směrem. Budoucím milníkem má být propojení mezi lékaři, jež umožní předávat pacienta bez fyzických lejster a doporučení, která je snadné ztratit.
Třetí neznámou zůstává úhradový mechanismus. Pojišťovny zatím platí spíše výkon v ordinaci než práci na dálku. Havryluk proto digitalizaci vnímá jako běh na dlouhou trať: „Nemířím na revoluci v platbách, ale na postupné šetření času, které ocení pacient, lékař i systém.“ Opravdová zkouška přijde, až platformu zavedou velké nemocnice a pojišťovny rozhodnou, zda budou hradit práci „na dálku“, či ne.
Sabatikl, který nakonec nebyl
Havryluk si po odchodu z Alzy plánoval půlroční pauzu, telefony s nabídkami mu ji ale rozmluvily. Skutečnou změnu režimu prožil až během covidu v roce 2020. „Měl jsem angínu, urval jsem si koleno a tělo řeklo dost,“ vzpomíná. Odletěl na Maltu, kde si během měsíce splnil sen a získal potápěčskou certifikaci až na úroveň instruktora. „Nejkrásnější a nejhůř placená práce na světě,“ směje se. Dodnes se tam vrací na několik týdnů ročně. „Nejde o vypnutí mozku, spíš o přepnutí do jiného režimu. Při potápění mozek pracuje úplně jinak než v práci – jako by běžel na jiné obrátky a možná i jinou hemisférou. Je to střídání činností, ne vypínání a zapínání.“
Potápění doplňuje létáním v malých sportovních letadlech. Jedno čistí hlavu, to druhé zase učí disciplíně. „Checklisty v kokpitu jsou skvělá škola disciplíny,“ říká. Stejnou logiku – nic nevynechat, jinak přijde problém – přenáší do vývoje softwaru i do řízení firmy.
Vytrvalost vítězí
Tomáš Havryluk předpokládá, že v horizontu pěti až deseti let čeká zdravotnictví podobný posun, jaký zažil maloobchod s nástupem e-commerce, méně papíru, méně cest, víc dat. Revoluci ale Havryluk nevyhlíží – tradice, odpovědnost a regulace zpomalují proces možné změny.
Jaký prostor má v práci Medevia a ve zdravotnictví umělá inteligence? Havryluk ji vnímá jako další infrastrukturní technologii: Nejdřív ulehčí administrativu, teprve pak se posune do kliniky.
Medevio roste rychle, ale s rozmyslem. „V Česku působí zhruba čtyřicet tisíc lékařů a celkem asi 220 tisíc zdravotnických pracovníků. Uvidíme, kam až se nám v tomto rámci podaří dojít. A pak je tu ještě zahraničí,“ podotýká Havryluk. Připomíná však, že výdrž je cennější než rychlost. „Je to maraton,“ popisuje svou práci muž, který si kdysi odměřoval pracovní dny po patnácti hodinách.
