Na vodném se vybralo desetkrát tolik co před 30 lety, spotřeba přitom klesla | E15.cz

Na vodném se vybralo desetkrát tolik co před 30 lety, spotřeba přitom klesla

Vodovodní kohoutek
Vodovodní kohoutek
• 
ZDROJ: Profimedia

Táňa Králová, Euro

Share on Facebook Messenger
Téměř 15 miliard korun zaplatili v loňském roce za pitnou vodu její odběratelé v Česku, zatímco v roce 1979 se na vodném vybralo necelých 1,5 miliardy. Od té doby přitom spotřeba vody klesla o 53 procent. Stočné dosáhlo v minulém roce 13,6 miliardy korun, během uplynulých dvaceti let tato položka stoupla na zhruba dvojnásobek. Údaje uvádí ročenka vodního hospodářství, kterou dnes představil Český statistický úřad.

Průměrná cena vodného a stočného v ČR činila v minulém roce 68,70 koruny za metr krychlový, před dvaceti lety to bylo 4,70 koruny. „Ceny uvádíme bez daně z přidané hodnoty, aby hodnoty byly srovnatelné, když výše DPH se mění,“ vysvětluje ředitel zemědělské statistiky ČSÚ Jiří Hrbek.

„Fixní náklady ve vodném jsou poměrně vysoké. Když se snižuje spotřeba vody, okamžitě jde nahoru její cena,“ připomíná ředitelka Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK) Miloslava Melounová. Předpokládá, že v příštím roce stoupnou ceny vodného a stočného do pěti procent. „Bude ale ještě záležet na tom, jak se zvýší DPH,“ upozorňuje Melounová. Jak dodává, vodárenské firmy reagují na rostoucí ceny elektrické energie a pohonných hmot, ve stočném se promítají také investice do čistíren odpadních vod.

ceny vodného a stočného Autor:

V žebříčku s nejvyšší cenou vodného obsadil loni první příčku Ústecký kraj s 35,70 koruny za kubík. Druhý byl s cenou 34,10 koruny Karlovarský kraj. Republikový průměr představoval 30,80 koruny. „Nejnižší cenu - 27 koruny za kubík - měl Jihomoravský kraj,“ porovnává Hrbek. Nejdražší stočné – 37,20 koruny – bylo v roce 2011 v Libereckém kraji, naopak nejlevnější na Vysočině, kde cena za kubík dosáhla 21,60 koruny. Průměr za ČR činil 27,90 koruny. „V Libereckém kraji jsou poplatky za odvedenou vodu nejvyšší, protože na výstavbu čistíren si musí vydělat stočným,“ poznamenává Melounová.

Podíl obyvatel napojených na vodovod představuje 93,4 procenta, což je o deset procent víc než před dvaceti lety. „Do deseti let by podíl mohl stoupnout na 95 procent,“ očekává ředitelka SOVAKu. Přístup ke kanalizaci má 82,6 procenta obyvatel. „Zatímco v Praze je podíl občanů bydlících v domech napojených na kanalizaci sto procent, ve Středočeském a Libereckém kraji je to necelých 69 procent,“ upřesnil Hrbek. Melounová poznamenává, že rozšiřování kanalizační sítě jde pomalu i z důvodu, že lidé si vybudovali vlastní čističky nebo jímky a nemají zájem o připojení ke kanalizaci.

Autor: Táňa Králová, Euro

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.