Národem vinařů zatím Česko není. Zájem o víno ale stoupá

vinice Grébovka

vinice Grébovka Zdroj: Anna Vackova

Spotřeba vína na hlavu u nás postupně roste. Průměrná konzumace činila podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v roce 2014 téměř 20 litrů ročně na hlavu, což je o čtyři litry více než před deseti lety. Evropský průměr činí podle amerického Vinařského institutu (Wine institute) a WHO 36 litrů na jednoho obyvatele, nemluvě o vinařských velmocích typu Vatikánu či Portugalska, kde vína spotřebují násobně více. I v Česku však roste zájem se o víně vzdělávat či do něj investovat.

Ve srovnání s tradičními vinařskými zeměmi nepůsobí tuzemská spotřeba vína nijak impozantně: jenom ve Vatikánu se například vypije více než sedmdesát litrů na hlavu za rok, byť je zdejší enormní spotřeba dána konzumací mešního vína a demografickým složením obyvatelstva. Portugalci vypijí ročně 55 litrů a Francouzi jen o dva litry méně. Přesto lze chápat čtvrtinový nárůst spotřeby v Česku za jedinou dekádu jako trend. Navíc neroste jen samotná spotřeba, ale celkový zájem o víno a jeho gastronomické, ekonomické či kulturní možnosti.

Češi chtějí vínu rozumět

S rostoucí spotřebou se v tuzemsku stále více lidí snaží o víně vzdělávat. Přibývá spotřebitelů, kteří se zajímají o výrobní procesy, pěstování révy či péči o víno. Orientace v základních odrůdách a výrobních postupech je dnes považována za součást všeobecného přehledu. „Zájem o komentované ochutnávky a přednášky rok od roku roste. I samotní vinaři nám potvrzují, že jejich zákazníci víno nejenom rádi ochutnávají, ale chtějí mu také skutečně porozumět,“ říká Jiří Blafka, sommeliér a ředitel Táborského festivalu, nejdelší vinařské přehlídky v Česku. „Lidé se zajímají o to, jak víno správně ochutnávat či s jakými pokrmy kombinovat jednotlivé odrůdy,“ dodal s tím, že zájemci se během degustací dozvědí i jak víno správně skladovat a jak ho připravit před konzumací.

Vinotéka (ilustrační foto)Vinotéka (ilustrační foto) | Archiv Raxi

Špatné skladování může víno zničit

S tím, jak v Česku přibývá sběratelů i těch, kteří víno chápou jako zajímavou investici, roste také zájem o informace o správné péči o víno. Největší rizika znehodnocení vín sebou nese špatné skladování. Střídání teplot vínu nesvědčí, a je proto třeba ho uchovávat v pokud možno stabilních podmínkách mimo přímé světlo. Ideálně ve sklepě nebo ve speciální lednici. Výsledné chuti vína rozhodně také nesvědčí rychlé ochlazování v mrazáku nebo naopak ohřívání. Speciální lednice mohou mít nevýhodu v tom, že nepojmou takové množství lahví a například pro sběratele, kteří mají pohromadě i několik stovek vín, jednoduše nestačí. Ne všichni však mají v domě sklep s možností víno uskladnit.

Na trhu jsou ale dnes firmy, které v relativně krátké době vybudují v podlaze domu sklípek, který pojme několik stovek až tisícovek lahví. „Domácí sklípky se dodávají v několika velikostech a tvarech. Vybrat si lze také různé typy poklopů a prosklených stropů,“ říká Miroslav Tománek ze společnosti Raxi, která sklepy instaluje do hotových objektů i novostaveb. Jde o prostory se stabilní vlhkostí a teplotou, což je nejdůležitější pro skladování a dozrávání vína. „Dodáváme hlavně do hotelů, restaurací a míst, kde z jakéhokoli důvodu není možné dělat rozsáhlejší stavební úpravy. Výjimkou ale nejsou i rodinné domy a sídla firem, které chtějí ozvláštnit své reprezentativní prostory,“ vysvětluje Miroslav Tománek. Správně uložené víno totiž získává nejenom na charakteru, ale i na ceně.