Polovina Čechů se bojí, že bude mít letos méně peněz

Češi šetří. Maloobchodní tržby loni klesly o 1,1 procenta a nechť utrácet se promítá i do vývoje ekonomiky. Současná horší ekonomická situace se ve spotřebním chování Čechů odráží stále intenzivněji. Podle lednového průzkumu Incoma GfK už 44 procent lidí vyměnilo svého telefonního operátora, 38 procent změnilo banku a třetina si zvolila jiný obchod pro nákup oblečení. „Lidé tedy tyto kroky nejen deklarují, ale i konají,“ komentoval výsledky průzkumu ředitel Incoma GfK Martin Mravec. Průměrná cena nákupu v hypermarketu klesla od roku 2008 z 721 korun na 609 korun v loňském roce. Změnou je také preference koupě zlevněného značkového zboží před levnými produkty.

Češi si obchod, ve kterém nakupují, vybírají především podle kvality zboží. Cena je až na druhém místě, třetí kritérium je ochota personálu. Největší slabinou tuzemských maloobchodníků je podle průzkumu kvalita zboží, myslí si to 61 procent lidí. Tři čtvrtiny lidí se pak domnívají, že řetězce nedělají dost pro to, aby si zákazníky udržely.

Hlavními důvody pro změnu prodejny jsou pro Čechy cena, kvalita, kontakt se zákazníky a zvědavost. V akční slevě se v ČR prodává už skoro polovina veškerého rychloobrátkového zboží.

Jen sedm lidí ze sta si nechá negativní zážitek z obchodu pro sebe, naprostá většina se o něj podělí, a to například v diskusních fórech na internetu, při osobním kontaktu s přáteli či na sociálních sítích. Dvě třetiny lidí uvedly, že detailně čtou spotřebitelské recenze o zboží, které si chtějí koupit.

Spotřebitelské chování Čechů se mění, není to však jen vlivem ekonomické krize, ale také vyvrcholením některých dlouhodobých trendů na maloobchodním trhu. Mezi ně patří pokles spotřeby nebo menší nákupy. „Psychologie krize vede i k tomu, že máme tendenci omezovat velikost nákupního koše, abychom si nad ním udrželi kontrolu,“ uvedl ředitel výzkumu Incoma GfK Zdeněk Skála.