Aktualizováno
Reformy zabraly. Česká pošta loni ze své ztráty umazala miliardu

Pobočka České pošty v Dělnické ulici v Praze

Pobočka České pošty v Dělnické ulici v Praze Zdroj: E15 Michael Tomeš

Česká pošta v loňském roce snížila ztrátu o jednu miliardu na 756 milionů korun. Letošní plán počítá s dalším poklesem ztráty na 130 milionů korun a nejpozději od roku 2026 by již transformovaný podnik měl mít ziskové hospodaření, předpokládá vedení pošty.

Provozní výnosy včetně příjmů z prodeje majetku vzrostly o 0,9 procenta na 19 miliard korun. Provozní náklady bez odpisů klesly o 3,2 procenta na 19,1 miliardy. „Hospodaření se dostalo na úroveň, že jsme schopni držet firmu nad hladinou. Tento rok chceme směřovat k nulovému výsledku,“ uvedl generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán na setkání s novináři.

„Těchto výsledků se daří dosáhnout díky řadě stabilizačních opatření. Uskutečnilo se také několik vln dílčích provozních úspor napříč celým podnikem. Zlepšování provozního hospodaření je také důležitou podmínkou pro získání investičních prostředků na dokončení transformace,“ dodal Štěpán.

Čísla za loňský rok ovlivnil prodej nemovitostí jen zčásti. Zatímco v roce 2022 prodal státní podnik nepotřebné budovy za zhruba tři miliardy korun, loni za 700 milionů. „Předloni byly přitom hospodářské výsledky horší,“ zdůraznil šéf České pošty. 

Tržby z prodeje poštovních služeb vzrostly meziročně o 694 milionů korun, tedy o 4,4 procenta. O 322 milionů vzrostly výnosy z datových schránek, když po modernizaci technické infrastruktury informačního systému pro datové schránky došlo ke zvýšení úhrady za provoz tohoto systému na kompenzaci růstu souvisejících nákladů.

O 229 milionů korun se zvýšily výnosy z poštovního provozu. Hlavní měrou se na tom podílely výnosy z vnitrostátních listovních zásilek, které stouply o 359 milionů korun. Rostoucí trend se podařilo udržet také u hotovostních služeb, svozu balíků nebo u celních deklarací. K poklesu výnosů o 112 milionů korun došlo naopak u vnitrostátních balíků. Počet přepravených balíků sice o 5,7 procenta vzrostl, ale zároveň se zvětšil podíl levnějších balíků.

VIDEO: Vláda loni schválila zrušení 300 poboček České pošty  

Video placeholde
Vláda schválila zrušení 300 poboček České pošty. Nezbytný krok pro její přežití, vzkázal Rakušan • ČTK/Blesk Zprávy

Výnosy z obstaravatelské činnosti vzrostly meziročně o 128 milionů korun, a to zejména u prodeje finančních produktů skupiny ČSOB. Rostly i výnosy z provozu kontaktních míst pro prodej služeb ČEZ, a to o 58 milionů korun.

Za poklesem provozních nákladů stojí podle firmy v první řadě úspora 672 milionů v osobních nákladech díky snížení počtu kmenových zaměstnanců o 2530 plných úvazků, tedy o 10,8 procenta. Opačný vliv na výši osobních nákladů mělo naopak navýšení tarifních mezd od dubna 2023 o 5,8 procenta.

Z Balíkovny se stane státní akciovka

Finanční plán České pošty pro rok 2024 aktuálně počítá s mírným poklesem výnosů, dalším snížením provozních nákladů a se snížením ztráty. V nákladech je již zohledněno plošné zvýšení mezd o deset procent, ke kterému dojde od září letošního roku, a stejně tak náklady na postupnou obnovu vozového parku.

Transformaci pošty loni schválila vláda. Její podstatou je oddělení veřejnoprávních poštovních služeb pod hlavičkou Česká pošta a komerčních logistických služeb pod hlavičkou Balíkovna.

„Vzhledem k délce legislativního procesu odhaduji, že vyčlenění Balíkovny z České pošty bude trvat jeden rok,“ řekl e15 Štěpán.

Přeměna Balíkovny na státní akciovou společnost má umožnit výrazně pružnější rozvoj logistických služeb, který při stávajícím začlenění ve státním podniku Česká pošta není možný. Nová akciovka by mohla spadat například pod ministerstvo vnitra nebo ministerstvo průmyslu a obchodu.  

Cílem transformace je stabilizovat hospodaření České pošty a dlouhodobě rozvíjet její služby coby kontaktního místa mezi občanem a státem. K tomu bude využívat celostátní síť 2900 poboček a přes 4000 doručovatelů v terénu. Celkově má pošta okolo 20 tisíc zaměstnanců.

Změny čekají i doručovatele, někteří přejdou pod chystanou prémiovou síť. Právě ta bude prodlouženou rukou státu. Tito poštovní pracovníci budou pomáhat lidem například s vyplňováním formulářů.

Objem zásilek letos klesne o pětinu

Česká pošta letos očekává pokles objemu doručovaných listovních zásilek o dvacet procent. Bude to znamenat snížení výnosů z této činnosti o 811 milionů korun. Denně pošta na začátku roku doručovala 1,8 milionu dopisů a pohledů. Příjmy z balíkových služeb naopak vzrostou o půl miliardy korun. 

Za pokračujícím poklesem stojí podle firmy přechod uživatelů na elektronický způsob komunikace nebo rozšíření povinného využívání datových schránek. Odlivu listovních zásilek chce pošta čelit nabídkou konverze dokumentů z elektronické podoby do listinné, nabídkou certifikačních služeb pro elektronické dokumenty, nebo naopak digitalizováním listinných dokumentů.

Doručování se v letošním roce rozdělí na přepravu balíků, které převezme Balíkovna, roznášení listovních a peněžních zásilek bude nadále zajišťovat Česká pošta. Vedle standardního listovního doručování chce pošta přijít s prémiovou službou určenou pro firmy, samosprávu a pro stát.

Balíkovna v současnosti má asi třetinový podíl na trhu a denně zpracuje 200 tisíc až 250 tisíc balíků. Počet výdejních míst by se měl letos zvýšit o 1500 na deset tisíc. Zároveň chce Balíkovna letos nabídnout službu pro doručování na zahraničních trzích. V současnosti disponuje 5500 zaměstnanci a více než 2000 dodávkovými vozidly pro doručování. Balíkovna by se měla v příštím roce od České pošty v rámci transformačního plánu zcela oddělit.

Rozsah sítě zůstane podle ředitelky pobočkové sítě Martiny Ivanové zachovaný na celkovém počtu 2900 pošt po loňské redukci o 300 pošt. Postupně by se měl zvyšovat počet pošt Partner z loňských 908 na 1000 letos. Cílový stav je mít 1500 partnerských poboček. Provozovatelům partnerských pošt podnik přednostně nabídne nevyužité nemovitosti.

Pobočky by měly začít sloužit i pro další přepravce balíků a také poskytovatele finančních služeb, rozšíří se množství služeb pro stát nebo propojení občanů s digitální veřejnou správou. Zvýší se také objem nabídky doplňkových služeb a zboží.

V oblasti finančních služeb chce pošta nabídnout svou infrastrukturu pro klienty všech bank. Dosud spolupracovala s ČSOB, se kterou má smlouvu do konce roku 2027. „Bavíme se zhruba s deseti finančními partnery o budoucích možnostech spolupráce,“ uvedl ředitel divize finančních a korporátních služeb Martin Vránek.

Podnik letos plánuje výrazné zvýšení příjmů z prodeje zbytného majetku o 1,9 miliardy na 2,6 miliardy korun. I to by mělo přispět k letošnímu očekávanému snížení ztráty z loňských 756 milionů na 130 milionů korun. Letos bude vyhlášeno výběrové řízení na držitele poštovní licence od roku 2025. Pošta se podle Štěpána přihlásí.