Dlouho očekávané zrychlení staveb přichází. Developeři budou od srpna stavět vyšší domy ze dřeva

Skanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5.

Skanska připravuje projekt s názvem Radlický Dřevák, který počítá s výstavbou doposud největšího bytového domu ze dřeva v České republice. Vyrůst má na brownfieldu v ulici Radlická v Praze 5. Zdroj: Skanska

Projekt Timber Praha od UBM
Projekt Timber Praha od UBM
Berlín, dřevostavba, Mad Arkitekter
Berlín, dřevostavba, Mad Arkitekter
Berlín, dřevostavba, Mad Arkitekter
8 Fotogalerie
Jan Novotný
Diskuze (4)

Norma ČSN 73 08 02 o požární bezpečnosti staveb zní tajemně, ale skrývá se za ní zásadní způsob, jak v Česku zrychlit stavění bytových domů i kanceláří. Norma zvyšuje maximální povolenou výšku čistě dřevěných konstrukcí z 12 na 18 metrů, tedy ze čtyř na zhruba sedm pater. U hybridních budov, které kombinují dřevo a železobetonové jádro, dovoluje nová regulace výšku 22,5 metru, tedy až osm pater. 

Nová norma už byla 8. července zveřejněna ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví v horizontu, což je nutné, aby vešla v platnost. Účinná bude od 1. srpna. Změna normy se nedotkne průmyslových staveb, je zaměřena výhradně na nevýrobní objekty, jako jsou administrativní nebo bytové stavby. Průmyslové stavby ze dřeva je však možné realizovat už teď. 

Schválení nové normy oznámil na konferenci o dřevostavbách v českém pavilonu na Expu 2025 v japonské Ósace ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). „Udržitelnost není jen o tom, že využíváme technologie a materiály budoucnosti, ale i o tom, že využíváme technologie a materiály, jejichž pomocí jsme stavěli po staletí,“ řekl. Český pavilon v Ósace je mimochodem také z velké části postaven ze dřeva.

Přenos know-how si vyžádá čas

Podle odborníků ale bude ještě nějakou dobu trvat, než se developeři na vyšší stavby ze dřeva vrhnou ve větším počtu. „Developeři budou v následujících letech nejprve preferovat spíše nižší dřevostavby, které jim umožní nové technologie dobře prověřit a získat potřebné zkušenosti. Přenos know-how do českého prostředí je proces, který si přirozeně vyžádá určitý čas. České společnosti tak postupně rozvíjejí své kompetence společně s tuzemskými stavebními firmami,“ říká Robert Jára, ředitel Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT v Praze, které se výrazně podílí na výzkumu a rozvoji výškových dřevostaveb v Česku.

Se stavbou dřevostaveb pro bydlení už má zkušenosti například developer UBM. Celkové emise uhlíku dokázal u svého projektu Timber Praha snížit převodem z klasické budovy na dřevostavbu o 52 procent. Jedno patro zvládl developer postavit za pouhý týden.

VIDEO: Minidomky si pořizují ženy okolo 40 let. Lákadlem je cena, říkají zakladatelky Kodu, do kterého investovala Kijonková, ve FLOW

Video placeholder
FLOW: Minidomky si pořizují ženy okolo 40 let. Lákadlem je cena, říkají zakladatelky Kodu, do kterého investovala Kijonková • Zdroj: e15

Pomáhá tomu především prefabrikace: Panely se vyrábějí předem a na místě se už jen montují. A výhod je víc. Prefabrikace snižuje nároky na personál, zmenšuje objem stavebních prací na místě, nevzniká špína ani hluk. Panely se přesně naplánují digitálně, označí a pak jen smontují na místě. Hrubou stavbu díky tomu developer zvládne postavit dříve než za rok a půl. U běžné výstavby to bývají dva roky a víc.

V současnosti jsou náklady na výstavbu dřevostaveb v Česku přibližně o 10 až 15 procent vyšší oproti klasickým stavebním materiálům. V zemích, kde má tento typ výstavby dlouhou tradici, se cenový rozdíl postupně snižuje, často jen na jednotky procent. „Dřevostavby však mohou přinášet úspory zejména díky rychlejší realizaci s využitím prefabrikace a vyšší míry automatizace a robotizace výroby. Tím se zkracuje čas výstavby a zároveň se zvyšuje kvalita provedení díky minimalizaci chyb způsobených lidským faktorem,“ konstatuje Jára z ČVUT.

Kromě firmy UBM se o stavby ze dřeva zajímá třeba i společnost Crestyl nebo Skanska Residential, která na Praze 5 s využitím dřeva připravuje projekt Radlický Dřevák. Zájem zapojit se do budování dřevostaveb v Praze projevil i finský developer YIT. V dvacetiletém horizontu by mohly dřevostavby podle odhadu developerů tvořit na českém trhu až třetinu produkce.

Změna statusu rozvojové země?

Dalším benefitem většího rozšíření dřevostaveb je vítaný tlak na zpracování dřeva přímo v Česku. Dřevo se v tuzemsku tradičně těží, ale stále se ve velkém posílá do zahraničí na zpracování a draze je pak vykupováno zpět v podobě finálních výrobků. Tento status Česka jako rozvojové země v oblasti dřevozpracujícího průmyslu se dosud nepodařilo zcela změnit.

„Česká republika každoročně vyprodukuje přibližně 15 milionů kubických metrů dřeva, ale značná část této suroviny míří do zahraničí a vrací se ve formě finálních výrobků. To jsem se rozhodl změnit. Naším cílem je, aby hospodářské benefity a přidaná hodnota zůstávaly doma a aby české stavebnictví využívalo domácí suroviny a zároveň aby rostla kvalita života i udržitelnost celé výstavby,“ tvrdí ministr Vlček.

Vstoupit do diskuze (4)