Řetězce vytáhly do boje proti zákonu, který nahrává Agrofertu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Pinkas Martin/Euro

V Česku se znovu naplno rozhořel boj o pravidla určující vztahy mezi velkými řetězci a výrobci potravin. Sněmovna totiž aktuálně projednává návrh novely zákona o významné tržní síle. Situace je o to vypjatější, že vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) je současně majitelem koncernu Agrofert. Tedy jednoho z největších dodavatelů tuzemských řetězců. Producenti potravin si často stěžují, že je prodejci nutí k nevýhodným podmínkám.

„Zákon o významné tržní síle má diskriminační charakter, protože se vztahuje jen na obchodníky. Je ale zřejmé, že také mnozí dodavatelé mají významnou tržní sílu,“ Marta Nováková, prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, který sdružuje největší hráče na trhu. „Novela chrání hlavně velké dodavatele,“ dodal Igor Kremla ze společnosti Kaufland.

Na velké dodavatele ukázal prstem také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který současný návrh na změnu zákona předložil. Podle úřadu by také bylo žádoucí stanovit, že i dodavatel může nabýt významnou tržní sílu.

Toto ustanovení nakonec ale z návrhu, který se dostal do Sněmovny, vypadlo. Naopak se zpřísnila možnost postihovat řetězce tím, že pokuta už nemusí padnout jen za „soustavné“ porušování zákona, ale i za jednotlivé přešlapy.

Mezi dodavateli jsou společnosti, jež si mohou vůči řetězcům vynucovat výhodné podmínky

„Zákon by se zcela určitě měl vztahovat i na dodavatele. Mezi dodavateli se totiž vyskytují společnosti, jež si mohou vůči obchodním řetězcům vynucovat jednostranně výhodné podmínky,“ soudí advokát Aleš Kubáč ze společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal.

Vypjatý boj o podobu normy ilustruje fakt, že další specialista naopak pro zahrnutí dodavatelů do zákona nevidí žádný důvod. „Snahou zákona je narovnat vztahy na trhu, které jsou deformované enormně vysokou prodejní plochou řetězců v Česku na obyvatele. Tento stav má negativní dopady na ekonomiku potravinářských prvovýrobců, jejich schopnost investovat a zachovat si konkurenceschopnost,“ sdělil Milan Bílek z poradenské společnosti TPA Horwath.

Server E15.cz se zeptal také na názor Agrofertu, jeho mluvčí Karel Hanzelka, ale připravované změny nekomentoval. Andrej Babiš však na úterní valné hromadě Svazu obchodu prohlásil, že novelu nepodporuje, uvedla šéfka svazu Nováková.

Nový nástroj vydírání?

Konflikt mezi řetězci a dodavateli se už mezitím posunul na mezinárodní úroveň. Země visegrádské čtyřky spolu s Bulharskem, Rumunskem a Slovinskem v úterý vybídly Evropskou komisi, aby připravila opatření k zamezení údajně nepřiměřené ekonomické síly obchodních řetězců ve vztazích s dodavateli. „Na jedné straně dáváme firmě peníze, na straně druhé řetězce svou politikou tyto peníze ze systému odsávají pryč neférovým a neetickým způsobem,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Politik prosazuje nastavení férových obchodních podmínek, aby obchodní řetězce netlačily malé a střední firmy produkující potraviny do prodeje výrobků pod jejich náklady.

Provozovatelé supermarketů s tržbami nad pět miliard korun, na něž se zákon vztahuje, ale mluví o možném novém nástroji vydírání. A vyhrožují zdražením potravin v případě, že normu zákonodárci schválí.

Housky se už nevrací

Potravináři si naopak v minulosti často stěžovali, že řetězce je nutí platit poplatek nejen za samotné zařazení zboží do prodeje, ale také například za umístění na lepší místa na regálech nebo dodavatelů vybírají příspěvky na akce.

Dodavatelé řetězců si zatím účinky zákona o významné tržní síle pochvalují. „Máme jasné signály, že je ze strany řetězců více dodržována doba splatnosti třiceti dnů, zároveň u pekařského zboží zmizely takzvané vratky, které zákon zakazuje, a řetězce se tak o zbylé zboží musí postarat samy na své vlastní náklady,“ uvedla Dana Večeřová, mluvčí Potravinářské komory ČR, tedy organizace tvoří protiváhu vůči Svazu obchodu a cestovního ruchu.

Podle komory je naopak v pořádku, že z návrhu normy vypadla možnost postihovat za nadměrnou tržní sílu i dodavatele. „Nebyly uvedeny konkrétní případy, že by ke zneužití významné tržní síly dodavatelem vůbec kdy došlo či k nim docházelo,“ dodala zástupkyně Potravinářské komory.

Zatím jen dvě pokuty

Současný návrh novely zákona o významné tržní síle má odstranit nejasnosti a nepřehlednost současné právní úpravy. Obchodníci však prosazují zrušení celého zákona jako celku, a to bez náhrady. To je i postoj opoziční TOP 09, která nedávno navrhla zrušení zákona. Normu v minulosti prosadila ČSSD.

Vládní novela, jejíž projednávání poslanci v úvodním kole přerušili, kromě jiného ruší šest příloh zákona s osmi desítkami skutkových podstat zneužití významné tržní síly, zneužití definuje obecněji.

Významná tržní síla bude podle novely takové postavení odběratele, v jehož důsledku si může vynutit bez spravedlivého důvodu výhodu vůči dodavatelům v souvislosti s nákupem potravin.

Zneužitím významné tržní síly bude například uplatňování plateb a jiných protislužeb za to, že odběratel zařadí potraviny do prodeje. Předloha zavádí i pojem nákupní aliance, což bude jakákoli forma spolupráce odběratelů.

Řetězcům nyní hrozí za zneužití tržní síly pokuta až deset milionů korun nebo trest v hodnotě deseti procent z obratu. Dosud jsou známy dvě sankce, které za porušení zákona uložil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.

Před dvěma lety dal řetězci Kaufland pokutu zhruba 22 milionů korun, loni řetězci Globus asi sedm milionů korun. Postih Kauflandu řeší soud, sankce vůči Globusu není pravomocná.