Od plynu už není kam přecházet. Odchod z Ruska by byl proruský krok, říká Křetínský
Čtěte e15 v Googlu přednostně
Nastavte si e15 jako preferovaný zdroj a naše články uvidíte ve vyhledávání výš.
- Přechod od uhlí k plynu proběhne, jiné zdroje by už nezajistily nutnou stabilitu, řekl šéf EP Group Daniel Křetínský v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
- Vyjádřil se také ke krizi v britské poště nebo ztrátě kontroly nad společností Metro v Rusku.
- Rozhovor vznikl u příležitosti vydání žebříčku nejhodnotnějších firem Česká elita, který řadí EP Group na první místo s odhadovanou hodnotou 561 miliard korun.
Událostí roku je pro Křetínského investice do francouzské skupiny TotalEnergies a vytvoření společného podniku TTEP. Do něj vložil své plynové elektrárny a další vybraná aktiva. Za to získal v ropném a plynárenském gigantu 4,2 procenta. Do budoucna by chtěl svůj podíl v TotalEnergies zvyšovat.
„Vznikla tím platforma, která patří mezi dva největší hráče na evropském trhu flexibilních energetických zdrojů. Pro nás to byl ideální způsob, jak díky získání minority v Totalu získat investiční expozici na americký dolar a ropu jako skutečně globální měnu a komoditu a doplnit tak do skupiny tento prvek diverzifikace. Současně se těšíme na další pokračování a rozvoj spolupráce s Totalem, kterého považuji za vynikající společnost a vynikajícího partnera,“ uvedl.
Energetika podle Křetínského je a doufá že i zůstane největším segmentem jeho skupiny, růst chce ale v dalších oborech, jako je logistika nebo velkoobchod. „Naším cílem je, aby skupina měla na konci roku 2030 proti dnešku dvojnásobnou výkonnost z pohledu EBITDA a ještě vyšší z pohledu volného cash flow s přibližně polovičním rozdělením mezi energetiku a neenergetiku.“ U neenergetických společností očekává v roce 2030 EBITDA kolem sedmi miliard eur.
Německo investuje do plynu
Největším vyhlíženým obchodem je pak německá energetická společnost Uniper. Křetínského Energetický a průmyslový holding podal v září nezávaznou nabídku na převzetí firmy, která zásobuje plynem zhruba 500 průmyslových podniků a po ruské invazi na Ukrajinu ji musela zachraňovat německá vláda.
„Jsme jedna z velmi málo evropských energetických společností, která má velké provozní zkušenosti se všemi typy aktiv Uniperu. Současně jsme výrazně větší a ekonomicky silnější než Uniper,“ podotkl s tím, že v Německu působí od roku 2009 a společnosti Leag, Metro nebo GLS zaměstnávají v zemi více než 30 tisíc lidí.
„Jak oborově, tak geograficky máme zkušenost, kterou kromě RWE nemůže nikdo jiný nabídnout. Proti RWE máme výhodu z hlediska pravidel hospodářské soutěže. Zkrátka máme všechny předpoklady být naprosto kompetentním a dlouhodobým akcionářem Uniperu a pomoci mu v budoucím růstu. Přesně z tohoto důvodu o tuto roli máme velmi vážný zájem.“
V Německu také firma Leag ze skupiny EP Group získala sedm z jedenácti zakázek na stavbu nových plynových elektráren či přeměnu stávajících uhelných elektráren. Německo na všechny projekty vyčlení kolem 12 miliard eur (přes 290 miliard korun) a plynové elektrárny budou dostávat dotace, aby byly k dispozici v obdobích nízkých dodávek ze solárních a větrných elektráren.
„Obnovitelné zdroje budou hrát stále významnější roli, ale jejich výroba je závislá na počasí. Systém proto potřebuje zdroje, které dokážou rychle reagovat na výkyvy výroby a spotřeby. Plynové elektrárny, mimo jiné připravené na budoucí využití vodíku, hrají nezastupitelnou roli a po odchodu uhlí budou nejen jediným řešením dostupným v potřebném měřítku, ale také nejlevnějším řešením,“ předpokládá.
Evropa by podle něj měla být ráda i za existenci uhelných elektráren, jinak by podle něj byla situace dramatičtější. „Přechod od uhlí probíhá a proběhne a od plynu aktuálně není kam přecházet. A upřímně, bylo to jasné po celou dobu, jen část politické reprezentace tuto objektivní ekonomickou a energetickou realitu ignorovala.“
Odbory už britskou poštu neřídí
Křetínského skupina nyní řeší potíže zejména v britské poště Royal Mail. Tisíce zaměstnanců kvůli nespokojenosti s pracovními podmínkami odcházejí a dalším hrozí propuštění, uvedly odbory, což vyvolává obavy o včasné doručování zásilek o letošních Vánocích.
Jádrem sporu je reforma pošty, kterou ostře kritizují hlavně odbory. „Podstatné je, že se nám podařilo prosadit model, kdy akcionář a management firmu řídí a odbory zastupují zájmy zaměstnanců, zatímco v předchozím modelu odbory firmu reálně spoluřídily,“ uvedl. Royal Mail podle něj musí projít zásadní transformací, protože místo doručování dopisů tvoří stále větší část byznysu doručování balíků, kde je vysoká konkurence.
Velká proměna probíhá také v další velké zahraniční akvizici, francouzském maloobchodním řetězci Plesio (do minulého měsíce pod názvem Casino). Dohoda o restrukturalizaci dluhu byla podepsána tento týden, Křetínského podíl by se mohl zvýšit přibližně na 80 procent. Společnost Plesio má v současnosti dluh v přepočtu 34 miliard korun se splatností v březnu 2027.
Odchod by byl darem Rusku
Křetínský reagoval také na ztrátu kontroly nad společností Metro v Rusku. Koncem září na ni prezident Vladimir Putin uvalil nucenou správu. „Upřímně, není toho mnoho, co můžete dělat. Občas slýchám kritiku, že Metro mělo Rusko opustit. Fakticky bychom tím darovali tento podnik ruskému státu a umožnili mu použít zisky Metra pro své účely. Z mého pohledu by tento krok byl gestem, které je ve skutečnosti proruské a protiukrajinské,“ míní.
To samé podle něj platí i pro zastavení dodávek ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu. „Ukrajina přišla o stejnou částku jako Rusko. A Evropa, která jediná Ukrajinu konzistentně podporuje, se ekonomicky zásadně oslabila, protože platí za plyn dvakrát i vícekrát tolik, než by bylo nutné,“ poznamenal s tím, že rozdíl podle něj výrazně převyšuje celou pomoc Ukrajině.
