Americká značka Bud má volnou cestu do EU
„Předpokládám, že po úspěšném zápisu Bud jako komunitární ochranné známky zahájí americká firma jeho mohutný prodej pod tímto označením v celé EU,“ nastínil pravděpodobný vývoj Strategii právník a vysokoškolský pedagog Filip Winter, který se na reklamní právo specializuje.
A Anheuser-Busch narazí zřejmě jen na malý odpor. Českobudějovičtí pivovarníci sice již před lety značku Bud zaregistrovali v několika evropských zemích včetně Slovenska, Itálie, Francie, Rakouska a Portugalska, ale protože ji prakticky nepoužívali, měla jejich argumentace u Tribunálu mizivý účinek.
„Nemyslím si osobně, že by nějaký zákazník byl oklamán v tom, co je z Ameriky a co je z Budějovic – jednak americký Bud všichni znají a budou z reklamy dobře znát, a jednak se obávám, že Budějovický Budvar nemůže vůbec být americkému výrobci a jeho marketingu reálným obchodním konkurentem,“ soudí Winter.
Budějovický Budvar v reakci na rozhodnutí Tribunálu oznámil, že jeho obchodní aktivity v zemích EU tím nejsou nijak narušeny a jeho konkurent nezískal ani „žádné nové možnosti k expanzi“. Na otázky Strategie týkající se obsahu dokumentů předložených Tribunálu a dalších záměrů Budvaru se značkou Bud pivovar nechtěl odpovídat s odůvodněním, že rozhodnutí ještě není konečné.
Faktem je, že proti rozhodnutí Tribunálu lze ve lhůtě dvou měsíců od jeho oznámení (tedy od 22. ledna 2013) podat k Soudnímu dvoru kasační opravný prostředek omezující se jen na právní otázky.
Faktury nestačily
Spor – jeden z mnoha, jež obě pivovarnické firmy vedou – začal už v 90. letech. V letech 1996 až 2000 totiž požádal americký pivovar Anheuser Busch evropský Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM) o zápis obrazového a slovního označení Bud jako ochranné známky EU pro určité druhy výrobků, včetně piv.
Budĕjovický Budvar podal proti zápisu námitky a na podporu svých námitek argumentoval existencí označení „bud“, jak je chráněno ve Francii, Itálii a Portugalsku na základě Lisabonské dohody, a v Rakousku na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi Rakouskem a bývalou Československou socialistickou republikou.
OHIM ale námitky Budvaru v plném rozsahu zamítl s tím, že důkazy o užívání označení původu „bud“ v Rakousku, ve Francii, v Itálii a v Portugalsku, které český podnik poskytl, nejsou dostatečné.
Budĕjovický Budvar tedy podal žalobu k Tribunálu, který v prvním rozsudku rozhodnutí OHIM zamítající námitky českého pivovaru zrušil. Anheuser Busch ale podal proti rozsudku Tribunálu kasační opravný prostředek k evropskému Soudnímu dvoru, který jej částečně zrušil a vrátil Tribunálu zpět.
Ten nyní pro přezkoumání důkazů předložených Budvarem (šlo především o faktury) rozhodl, že užívání označení „bud“ ve Francii a v Rakousku není významné a tuto ochrannou známku tedy lze (jako komunitní) zapsat.
