Expremiér Sanader si od loňského listopadu odpykává desetiletý trest za přijetí úplatků od rakouské banky Hypo Alpe Adria a od MOL ve výši pěti milionů eur. MOL i Sanader však vinu odmítají. Sanader je stíhán také v dalších případech zpronevěr, uzavírání nevýhodných smluv a černých stranických fondů.
Chorvatsko vydalo evropský zatykač v naději, že mu některý z evropských států Hernadiho předá. Maďarské úřady ho totiž dosud odmítaly do vydat. Odmítly také žádost chorvatských vyšetřovatelů, aby Maďarsko výslech provedlo samo. Údajně k tomu neexistuje právní důvod.
Záhřeb nyní bojuje s MOL o opětovné získání kontroly nad tímto klíčovým podnikem. MOL má v ropné firmě INA bezmála poloviční podíl, chorvatský stát 45 procent.
Maďarská odveta
Ministr zahraničí János Martonyi se v reakci na zatykač rozhodl zrušit návštěvu Chorvatska, kterou měl zahájit ve čtvrtek. Kromě toho má MOL na žádost vlády zvážit možnost prodeje svého podílu v INA, ať už chorvatské vládě, nebo třetí straně. Navíc úřad pro správu národního majetku, který má dohled nad podílem státu v MOL, dostal pokyn, aby zvážil „možné právní kroky k odvrácení protiprávních akcí vůči Maďarsku“.
Podle názoru maďarské vlády jsou útoky proti MOL součástí politické kampaně v Chorvatsku. Maďarská firma „je vystavena nejen ekonomickému, ale také politickému tlaku, což je v rámci Evropské unie nepřijatelné“, zdůraznil kabinet premiéra Viktora Orbána.
Vývoj akcií koncernu MOL za posledních 5 let:
Rozhořčeně na postup Chorvatska regoval koncern MOL, podle jehož přesvědčení je tento krok chorvatských úřadů v rozporu s unijním právem, a bude se proto bránit veškerými právními prostředky.
Významným akcionářem skupiny MOL je i tuzemský ČEZ. Dle posledních informací z konce června roku držel český energetický obr přes 7,5 milionu akcií koncernu. „Tedy podíl asi 7,3 procenta, a byl tak druhým nejvýznamnějším minoritním akcionářem po maďarském státu, který držel skoro 25procentní podíl,“ uvedla společnost Patria.
