Konference 1. blok: Spor o pojetí svobody na internetu | E15.cz

Konference 1. blok: Spor o pojetí svobody na internetu

Petr Koubský
Petr Koubský
• 

Radek Polák

Share on Facebook Messenger
Prvním blok konference Svoboda a odpovědnost 2012 organizované časopisem Právo&Byznys se týkal rozdílného vnímání regulace a svobod na internetu tak, jak jej chápou „pirát“, internetový novinář a právník.

Moderátor panelu, novinář a marketér Zdeněk Strnad, nejprve připomenul několik vývojových fází internetu, kdy se v prvním sledu jednalo o jakési okouzlení tím, co vše internet dokáže. Další fází bylo uvědomění si skutečnosti, že internet může být rovněž místem pro vydělávání peněz. Poslední, třetí fáze patřila konsenzu na tom, že se všichni, kteří se internetem zabývají a myslí to s ním vážně, „musejí nějak domluvit“.

Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany, ve svém příspěvku upozornil na to, že internet se stal další částí našeho životního prostoru. Občana 21. století Bartoš nazývá „Občan 2.0“. Podle přednášejícího se největší současné problémy odrážejí v legislativě České republiky. Podle pirátů neexistuje absolutní svoboda, protože v tom případě by například hrozilo, že „se všichni na planetě pozabíjejí“. Od jisté míry zbavování se osobní svobody, jak Bartoš varoval, již ale nastává opačný extrém, tedy diktát. Tento stav je například docílen v momentu, kdy se apeluje na lidské bezpečí. Ať již u bezpečnostních kontrol na letištích, či třeba zavádění kamerových systémů v Praze. Dalším příkladem takového zneužití obav veřejnosti byla skutečnost, že telefonní operátoři byli do loňského roku povinni ukládat data o klientech až do doby, než Ústavní soud ČR rozhodl, že tomu příslušný zákon je protiústavní. Bartoš dále upozornil na problém dohody ACTA, která podle něj poškodí další rozvoj internetového podnikání, protože zpomalí vývoj tam, kde budou takové smlouvy přijaty.

Ivan Bartoš Autor: Mlada fronta
Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš (Na vrchní fotce analytik Petr Koubský)

Internetový analytik Petr Koubský nazval svůj příspěvek Spor o budoucnost internetu – nejde jen o copyright, jde o moc. Opřel se přitom o následující tři teze:

a) internet je plně regulovatelný zákony stejně jako reálný svět

b) copyright je okrajovou záležitostí

c) internet přispívá k souhrnné míře svobody společnosti málo, nebo dokonce vůbec

K tezi, že internet je plně regulovatelný zákony stejně jako reálný svět, Koubský uvedl, že každá transakce na internetu má svého prostředníka, který je postižitelný. Není to často totiž až koncový spotřebitel, který si stahuje filmy, hudbu apod. Analytik k tomu zároveň dodal, že internetové firmy musejí dodržovat zákony každé země, kde působí, zvlášť. K tezi, že copyright je okrajovou záležitostí, Koubský uvedl, že současný zábavní průmysl je spíše již jen marginální záležitostí, protože současné technologie umožňují vytvářet a konzumovat nový obsah bez jakékoliv námahy. K poslední tezi, která se opírá o tvrzení, že internet přispívá k souhrnné míře svobody společnosti málo, nebo dokonce vůbec, autor vysvětluje následující: Na politické události v Egyptě a jinde z posledních měsíců měly spíše vliv televize než internet. Internet svobodu posiluje spíše jen v zemích, které již občanské svobody poskytují. Méně svobodné země dokážou naopak internet relativně lehce „ovládnout“.

Tomáš Dobřichovský, advokát AK Kříž Bělina, se v dalším příspěvku zaměřil na téma Duševní vlastnictví – mýty a skutečnost. Dobřichovský definuje to, kde má svoboda svoje hranice. Podle něho totiž spíše než okleštění svobody hrozí opačný případ – nadužívání zneužívání pojmu svoboda. Podle autora je svoboda často jen demagogická zástěrka a opírá se o skutečnost, že přece sázení na internetu, dětská pornografie či prodej zdravotně závadných léků je velkým problémem a nemá se svobodou příliš společného. Podle advokáta je představa, že vše, co je možné, je automaticky správné, mylným tvrzením. Poukazuje v té souvislosti na argument, že nadnárodní firmy za krádež duševního vlastnictví ve skutečnosti nestíhají zpravidla nevinné studenty, ale spíše drobné živnostníky či firmy, které na známé značce často parazitují. Uvádí přitom, že když nebudou například léky patentovány, nebudou firmy investovat do výzkumu. Další ukázkou, kam takový přístup může vést, jsou vysokoškolské knihovny, kde si studenti odbornou literaturu „pouze“ kopírují, což může v konečném důsledku vést až k tomu, že nakladatelé nebudou takové druhy knih vydávat. Hlavní je podle Dobřichovského hledání rovnováhy, rozhodně však přednášející nesouhlasí s tím, že by se mělo duševní vlastnictví negovat či potlačovat.

Petr Bříza, advokát AK Havel Holásek & Partners, navázal na svého předřečníka a pod sloganem Přeshraniční dimenze pomluvy na internetu rozvinul myšlenku, že s internetem dostaly lidské příběhy novou dimenzi. Poukázal přitom třeba i na vliv toho, že jedno knižní dílo může být v různých státech právníky různě posuzováno. Například kniha, která mapovala situaci, jak se financuje v současném světě terorismus, byla ve Velké Británii postižena pokutou za údajnou nepravdivou informaci ve výši 0,25 milionu USD, v samotných Spojených státech by však byl postih takového díla minimální. Bříza dokládá, že žalobci si sami vybírají, v jaké zemi autory postihnou. A internet jim takové možnosti rovněž nabízí…

Autor: Radek Polák

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.