Česko má kamenivo jen na deset let. Bez nových lomů hrozí stavební krize i prodražení Dukovan

Kamenolom Ruprechtice. Od 19. století prošel například rukama kamenického mistra Josefa Langeho nebo rodiny Liebigů, byl ve vlastnictví města i státních podniků. Od roku 1992 patří akciové společnosti Ligranit. Ve třech lomových pracovištích - Lednice, Wagner I a Wagner II - společnost těží jeden z nejdekorativnějších tuzemských ušlechtilých kamenů, porfyrický biotitický granit, známý též jako liberecká žula.

Kamenolom Ruprechtice. Od 19. století prošel například rukama kamenického mistra Josefa Langeho nebo rodiny Liebigů, byl ve vlastnictví města i státních podniků. Od roku 1992 patří akciové společnosti Ligranit. Ve třech lomových pracovištích - Lednice, Wagner I a Wagner II - společnost těží jeden z nejdekorativnějších tuzemských ušlechtilých kamenů, porfyrický biotitický granit, známý též jako liberecká žula. Zdroj: ČTK Martin Salajka

Sandra Sýkorová
Diskuze (0)

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje rozšíření seznamu strategicky významných ložisek stavebního kamene a štěrkopísku. Podle návrhu vládního nařízení by do této kategorie mohlo spadat až 51 nových lokalit. Cílem je zajistit dostatek surovin pro výstavbu klíčových dopravních a energetických projektů. Opatření naráží na odpor obcí, které těžbu odmítají. Bez ní ale hrozí českému stavebnictví těžké časy. Průmysl a stavební firmy varují, že hrozí rychlé vyčerpání stávajících zásob a růst nákladů na dovoz.

Podle MPO hrozí v příštích letech výrazný nedostatek kameniva, který by mohl ohrozit nejen dostavbu jaderné elektrárny Dukovany, ale i rozvoj vysokorychlostních tratí nebo dálniční sítě. „Otvírka nových ložisek je jedinou možností k dosažení dostatečného množství stavebních surovin pro strategické stavby a surovinovou bezpečnost,“ uvedl rezort ve svém návrhu, jejímž podkladem byla studie České geologické služby a Těžební unie.

Data ukazují, že přestože geologické zásoby stavebního kamene přesahují 2,5 miliardy metrů krychlových, reálně vytěžitelná je jen třetina. Povolení se navíc vztahuje pouze na zhruba půl miliardy kubíků. Studie varuje, že pokud se nezačnou postupně připravovat nové lokality, může být do deseti let ukončena těžba téměř na polovině funkčních ložisek. To by znamenalo nejen zdražení výstavby, ale i nárůst emisí kvůli delším přepravním vzdálenostem. 

„Dovážet kamenivo z větší dálky výrazně zvyšuje ekonomické náklady staveb, dopravní zatížení i ekologickou stopu,“ upozornil viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. Geologická studie uvádí, že prodloužení přepravní vzdálenosti o 30 km při dovozu jednoho milionu tun kameniva vyprodukuje asi 2,5 tisíce kilotun CO₂, což odpovídá ročním emisím teplárny Turnov. 

Těžbu štěrkopísků čeká útlumTěžbu štěrkopísků čeká útlum | Zdroj: archiv E15

Podle Špicara je otevření nových ložisek „nezbytné minimum“ pro udržení tempa plánovaných infrastrukturních investic a podobně situaci hodnotí i stavební sektor. „Jakmile začne stát naplňovat své plány, ať už jde o Dukovany, nebo o dálnice, stávající zásoby se rychle vyčerpají a bez nových lokalit nebude z čeho stavět,“ řekl prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza, podle kterého je Česká republika v oblasti kameniva naprosto soběstačná a nemá proto smysl ho dovážet.

Byznys žádá rychlou reakci

Podpora návrhu je patrná i podle průzkumu společnosti CEEC Research, v němž celkem 165 oslovených stavebních podniků označilo otevření nových kamenolomů a pískoven za třetí nejdůležitější prioritu pro vládu, hned po investicích do dopravní a energetické infrastruktury.

„České stavebnictví čelí vážnému nedostatku základních materiálů. Navíc do konce desetiletí značný počet kamenolomů a pískoven ukončí svoji činnost. To s sebou přinese zásadní nedostatek domácího zásobení surovinami a znamená to vážné riziko,“ uvedl ředitel CEEC Research Michal Vacek. Jako cestu vpřed vidí kombinaci označení strategických ložisek a reformy povolovacích procesů.

„V současné době se podílíme na čtyřech velkých stavbách v České republice a problém s kamenivem je velký,“ říká ředitel stavební společnosti Stavosil Petr Vesecký. Podle předsedy představenstva stavební firmy Hochtief Tomáše Korandy by vláda měla legislativně zajistit zdrojovou základnu surovin potřebných ve stavebnictví. „V opačném případě hrozí, že s ohledem na připravované strategické investice budeme po roce 2030 muset některé dříve běžně dostupné suroviny dovážet ze zahraničí,“ varuje Koranda.

Těžbu štěrkopísků čeká útlumTěžbu štěrkopísků čeká útlum | Zdroj: archiv E15

Podle expertů je hlavním kritériem při výběru nových lokalit velikost, kvalita a dostupnost ložiska. „Přeprava stavebních surovin je extrémně drahá, optimálně by neměla přesáhnout 20 až 40 kilometrů od místa těžby ke stavbě,“ připomněl Jaromír Starý z České geologické služby. „Bylo by tak ideální, aby se lomy otvíraly v destinacích, kde mají vznikat nové silnice a komunikace,“ dodává Vesecký.

Samosprávy se brání

Od 1. ledna loňského roku vešla v platnost novela liniového zákona, která urychluje výstavbu strategicky významné infrastruktury. Jejím hlavním cílem je zefektivnění povolovacích procesů pro stavby, jako jsou dálnice, železnice a energetické či jiné sítě důležité pro rozvoj země. I proto nadšení průmyslu nesdílejí místní samosprávy, které se obávají hluku, prachu i zvýšeného dopravního zatížení. 

„Umístění daného ložiska mezi strategická bude znamenat zrychlený proces povolování, a tedy pravděpodobně vždy upřednostnění těžby nad zájmy občanů včetně vyvlastňování,“ uvedla pro Seznam Zprávy předsedkyně Sdružení místních samospráv a poslankyně STAN Eliška Olšáková. Před upřednostněním těžby před zájmy místních komunit varuje i Svaz měst a obcí. 

Podle Michala Vacka by řešením bylo nalezení mechanismu zapojení samospráv, kompenzací nebo zavedení účinných environmentálních opatření: „Například využití kolejových vleček místo silniční dopravy, ale i to může skrývat svoje negativa. To by měl být i prioritní úkol pro novou vládu,“ říká Vacek, podle kterého stavební sektor potřebuje s obcemi vést dialog. 

S kompenzacemi pro samosprávy souhlasí i Jiří Nouza a dodává: „Já chápu, že lidé nechtějí za svým domem dálnici, ale ona prostě někde být musí, pokud chceme v Česku dobrou infrastrukturu. S těžbou a lomy je to úplně stejné.“ 

Začít diskuzi