* E15: Došlo za vašeho vedení k nějakým změnám v konceptu časopisu?
Hned, když jsem v létě 2004 převzala řízení redakce, odstartovala jsem červencové číslo s novou koncepcí a úplně jinou strukturou. Časopis, který byl do té doby v podstatě kolekce reportáží, jsem rozčlenila do pravidelných rubrik a vytvořila strukturu, jež v magazínu s drobnými změnami přetrvává do současnosti. Snažím se ale na jeho koncepci neustále pracovat, vylepšovat ho a obohacovat o nové věci. Nejlepší znamení, že jdeme správně, pro mě je i to, když vidím, jak konkurenční časopisy kopírují náš směr.
* E15: Jste známá tím, že Lidé a Země nejen řídíte, ale také hodně cestujete – především do Afriky. Takže jste tehdy do časopisu přišla už jako zkušená cestovatelka?
Vůbec ne. Tehdy jsem nijak zvlášť necestovala. I když je pravda, že to ve mně někde uvnitř dřímalo. Už na vysoké škole jsem podnikla expedici, při které jsme pádlovali na ručně dlabaném člunu kolem Středozemního moře. Poté, co jsem začala dělat časopis, jsem pochopila, že nechci zůstat jen u teorie, takže jsem začala jezdit nejdříve do bližších destinací. Pochopitelně jsem záhy zjistila, že pro článek potřebuji i fotky, takže jsem se začala učit fotit. Postupně se z blízkých destinací vyklubávaly ty vzdálenější.
* E15: Tedy hlavně Afrika…
Ano, to bylo v roce 2008, což byl pro mě zlomový rok, kdy jsem odjela do válečné zóny ve východní části Demokratické republiky Kongo, kde jsem se zabývala tématem znásilňování žen.
* E15: V nakladatelství Mladá fronta jste o svých cestách vydala knihu. O čem je?
Kniha se jmenuje Afrika v nás a já jsem pouze její spoluautorkou. Spolupracovala jsem na ní s manželi Olgou a Václavem Šilhovými, její součástí jsou kromě mých fotek i fotky divokých zvířat od Václava, našeho předního wildlife fotografa. Dali jsme dohromady publikaci, která popisuje dva aspekty Afriky – jednak krásu obsaženou ve fotkách přírody a pak příběhy lidí, které většinou moc optimistické nejsou. Ale taková Afrika je.
* E15: Jaká destinace, ve které jste ještě nebyla, vás nejvíce láká a proč?
Ze zemí, kde jsem ještě nebyla, mne láká Somálsko, je to obrovská výzva, ale bohužel s tím, jak je to nebezpečná země, se také pojí skutečnost, že přežít v ní znamená mít značný rozpočet. Bezpečnost (i když jen relativní) je tady vykoupena obrovskými částkami. Takhle to funguje bohužel ve všech podobných zemích – a já se s tím musím vždycky vypořádávat tak trochu partyzánsky, protože rozpočty mám minimální, ať už jedu na Haiti, do Iráku nebo do Demokratické republiky Kongo či Afghánistánu. Somálsko mě fascinuje od první chvíle a strašně ráda bych se tam vydala hned, jak to bude alespoň trochu schůdné anebo hned, jakmile na to seženu potřebné peníze…
* E15: Připravili jste v rámci oslav kromě narozeninového speciálu ještě nějakou akci?
Na 14. dubna máme připravený festival Lidé a Země, který proběhne v pražském Francouzském institutu. Půjde o kombinaci besed, přednášek a komentovaného promítání cestovatelských filmů. Účast přislíbili například Miloslav Stingl, Vladimír Plešinger, Mnislav Zelený „Atapana“ nebo Pavla Jazairiová. Návštěvníci se budou moci setkat s předními cestovateli, fotografy a spolupracovníky časopisu, mimo jiné s Václavem Šilhou, který se vrátil z Antarktidy, s Miroslavem Náplavou a Petrem Horkým, s Michaelem Foktem či Líbou Taylor nebo Lejlou Abbasovou a dalšími.
