Dominick Finer Foods, což je jedna ze značek, pod nimiž Safeway potraviny prodává, v roce 2009 vytiskla slevové kupony, na nichž gratulovala Jordanovi ke jmenování do basketbalové síně slávy a zároveň nabízela slevu na steak. Jordanovi se to doneslo, a ačkoli DFF už je nefunkční a od události uplynulo šest let, rozhodl se, že to jen tak nenechá. Požaduje po Safeway rovných deset milionů dolarů.
Až sem je všechno docela normální. Jordan po odchodu do basketbalového důchodu zůstává reklamním tahákem; jeho jméno je jeho kapitál, takže není divu, že se brání (jakkoli je pře právně složitá). Vtip je v tom, že právníci Safeway celkem logicky požadují, aby Jordan doložil, že jeho jméno je natolik cenné, že ospravedlňuje tak vysokou částku.
Jordan by to patrně beze všeho udělal - jenže jeho sponzoři, jejichž zájmy da facto také hájí, mu v tom brání, seč mohou. Podle informací Bloombergu mu jeho nejcennější kontrakt poskytuje výrobce sportovního oblečení Nike (přes 400 milionů dolarů za posledních pět let); se značným odstupem následují výrobce pánské kosmetiky XEL, oděvní firma Hanes, nápoj Gatorade (PepsiCo) a výrobce sportovních sběratelských kartiček Upper Deck.
Tyto firmy v čele s Nike se velice brání zveřejnění částek, jež Jordanovi vyplácejí; zjevně kvůli tomu, aby jejich ostatní sponzorovaní partneři nezačali požadovat také astronomické částky. Soudce jim nevyhověl, řka, že holt v Americe je soudní pře veřejnou věcí, nicméně se uvolil nezveřejňovat více detailů, než je nutné. Loni měl Jordan na reklamních smlouvách vydělat 100 milionů dolarů; za posledních pět let si tak celkem měl přijít na 536 milionů. (Ano, třináct a půl miliardy korun za to, že už nehází míč do koše.)
Rozuzlení sporu se čeká do konce srpna. Nejpikantnější na celé věci je nepoměr mezi částkami, o nichž je řeč: před šesti lety proměnili v Dominick Finer Foods za slevu na steak pouze dva inkriminované kupony s gratulací Jordanovi. Pokud soudce Jordanovi vyhoví, bude to zřejmě nejdražší hovězí světové historie.
