„Aktuální data k prosinci 2015 nemáme, ale kvalifikovaným odhadem by to mohla být až polovina firem,“ odpovídá místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) Pavla Břečková na otázku, kolik podniků bude mít zpoždění.
Podle nedávného průzkumu společnosti Deloitte mezi českými podnikateli byla na konci léta loňského roku na zavedení povinnosti, týkající se všech plátců daně z přidané hodnoty, nachystána pouze pětina českých firem. Třetina podniků se tehdy kontrolním hlášením (KH) ještě vůbec nezabývala.
Pokuty přitom mohou být zejména pro menší firmy citelné. Pokud nedodáte KH včas a svou chybu napravíte až na upozornění berního úřadu, můžete být potrestáni pokutou ve výši 10 tisíc korun. Jestliže budete výzvu úředníků ignorovat, může vaše peněženka zhubnout dokonce až o 50 tisíc.
AMSP chce zabránit tomu, aby se menší podniky dostaly do pasti, a intenzivně vyjednává s Ministerstvem financí o zmírnění sankcí. Opozice a například i Hospodářská komora usilovaly na konci roku 2015 o odložení účinnosti KH neúspěšně.
| Kdy kontrolní hlášení posílat? |
|---|
| Firmy, tedy právnické osoby, jsou povinny odesílat kontrolní hlášení jednou měsíčně a nejpozději 25 dní po skončení zdaňovacího období. První hlášení tedy plátci odevzdají na finanční úřad do 25. února 2016! Nejpozději k tomuto datu tím pádem musejí být účetní firem i jejich interní systémy na novinku připraveni. U podnikatelů (fyzických osob) je rozhodující lhůta, v níž podávají daňové přiznání. Znamená to, že kvartální plátci podají KH jednou za čtvrtletí. Budete-li tedy platit DPH za leden až březen 2016, musíte vyplněný interaktivní formulář odeslat do 25. dubna 2016. Ti, co odvádějí daň dvanáctkrát za rok, plní tuto povinnost rovněž jednou za měsíc. |
„K odložení účinnosti se nutně nepřikláníme, ale je zcela zásadní, aby se zmírnily sankce. V tomto duchu vedeme s ministerstvem intenzivní jednání. Například i na Slovensku, které obecně podnikatelské prostředí spíše svazuje, byl při zavedení kontrolního hlášení udílen půlroční generální pardon na pokuty, než se s tím firmy – ale i správce daně – naučily fungovat,“ říká Pavla Břečková.
Podle jejích slov se do začátku ledna podařilo neformálně dojednat, že sankce nebudou vždy striktně ukládány. „Nikoli však v případě pozdního dodání, jako spíše při pozdní reakci na výzvu správce, na opravu chyby a podobně. Legislativní opora však zatím chybí,“ přiznává.
Změnu připouští i ministr financí Andrej Babiš. „Co se týká sankcí, tak jsme to přehnali. Proto to chceme napravit a navrhneme novelu, která bude platit od 1. Června 2016, kde pokutu tisíc korun za pozdní podání kontrolního hlášení zrušíme. Je to nové, bude tam bude doba hájení. V zákoně bude i možnost prominout vyšší pokutu,“ Babiš.
Pokud jde o pokuty, berní úředníci nerozlišují, zda jde pouze o „zapomnětlivého poctivce nebo podvodníka“. „Vadí nám nerozdílnost sankcí pro ty, co povinnost nesplní. Ne snad pro malou a velkou firmu, byť samozřejmě na tu malou pak sankce dopadá výrazněji. Jde nám zejména o rozlišení poctivě fungujícího subjektu od subjektu rizikového, kde je zřejmé, že byly chyba či prodlení záměrné,“ doplňuje ještě místopředsedkyně AMSP ČR.
Účetní ve střehu
Podle Pavly Břečkové se musely firmy na kontrolní hlášení připravovat na více frontách. Především bylo nutné zaškolit účetní a spočítat si, kolik času navíc jim tato novinka zabere. Pro řadu podniků to znamenalo nabrat nové lidi. Kromě administrativních se tedy zvýší i mzdové náklady.
„Připravenost je otázkou v několika rovinách. Vzdělání účetních v určitém procentu firem proběhlo, další rovinou jsou interní informační systémy, kde až první podání kontrolního hlášení ukáže reálný stav věcí, a v neposlední řadě je to připravenost ve smyslu alokace času účetního,“ upozorňuje Pavla Břečková.
„Čas musí mít účetní pro přípravu výkazu, natažení dat v určité struktuře a kontrolu a také pro hlídání výzev správce daně. Znamená to, že musí fungovat ve ´stand-by´ režimu pro případ, že správce daně bude cokoli vyžadovat.
Pro žádnou výzvu nemá správce daně lhůtu. Tím pádem odhadnout, kdy se ozve, není možné. Zato reakce firmy musí být briskní,“ doplňuje místopředsedkyně asociace.
Potíže malých firem
Malé a střední firmy sice mají daleko méně obchodních případů než velké podniky, přesto paradoxně nejsou ve výhodnější pozici.
„Je to právě naopak. Nejde totiž až tak o objem dat, to vyřeší z větší části úprava softwaru, ani o kontrolu zadaných dat, kde by se dalo uvažovat o tom, že je jich o něco méně v menších firmách. Problémem je zejména náročnost komunikace se systémem státní správy, které musíte být neustále k dispozici. A tam není rozdíl mezi malou a velkou firmou. Poměrově to pak pochopitelně tu menší zatěžuje více,“ varuje Pavla Břečková.
Pro malé firmy je tak daleko těžší pohlídat si všechny termíny a povinnosti a logicky se tím zvyšuje i riziko sankcí. Nakolik se zvedly kvůli kontrolnímu hlášení náklady firem zatím není spočítáno, o jejich nárůstu ale není pochyb.
