Slovo do pranice: Reportérka aneb Střet slizkých kultur

Ze seriálu Reportérka

Ze seriálu Reportérka Zdroj: archiv

Ne. Práci reportérky v prestižním zpravodajském týdeníku opravdu nezískáte tři minuty po nabídce článku o sexuálních choutkách starého mafiána. Českým týdeníkům nešéfují šedesátiletí žoviální gentlemani v oblecích a – pokud vím – ani třicetiletí sociopatičtí násilníci.

Redakce své zaměstnance už dávno neposílají na reportáže do Rwandy, protože na to nejsou peníze. Fotografové nefotí prázdnou silnici za soumraku, šéfreportér nevysvětluje elévkám, že je v článku nutné uvádět jména zdrojů. Od toho je škola, stáž nebo mizerně placená startovací pozice v regionálních novinách.

A kdo neumí česky a nezná ani základy řemesla, nedostává nabídky ze zpravodajských týdeníků, ani kdyby vypadal jako Tereza Voříšková. Vedoucím vydání nemůže být někdo, kdo „nikdy nic nenapsal“, a policisté nenechávají novináře vyslechnout podezřelé dřív, než dorazí příkaz k zadržení. Zástupce šéfredaktora seriózně se tvářícího periodika neoznačí požadavek na vyzdrojování za „totálně out“. A tak dál…

To vše si troufám tvrdit po dvaceti letech v různých redakcích, přestože se mne pokouší Česká televize ve své minisérii Reportérka přesvědčit o opaku. A už chápu trauma, které prý zažívají lékaři u „doktorských“ seriálů. Je to škoda. Už proto, že režisér Dan Svátek odvedl na Reportérce v mnoha ohledech slušnou práci. Autor scénáře, známý reportér (!) Josef Klíma, ovšem nutí spoustu dobrých herců v rolích novinářů v řadě zcela nepravděpodobných situací spíše k parodování a snůšce tragikomických klišé.

Richard GuryčaRichard Guryča | archivJe to trochu jinak, říká Richard Guryča

Lítost nad zmarněným potenciálem lze pociťovat o to víc, když si v rozhovoru přečtete o Klímových ambicích zachytit „téma bulvarizace tisku, respektive boj o jeho profesní záchranu v konfliktu s ekonomickými tlaky“. Možná je nutné naservírovat divákovi problém dostatečně po lopatě, aby ho pochopil. Tedy jako černobílý střet dvou slizkých karikatur v kravatách a Bartoškova laskavého charismatického nadhledu.

Složitou situaci českých médií ale nelze redukovat na souboj ambiciózních cynických „mladých pušek“ se starými pardály, nasáklými lidskostí, úctou k pravdě a cigaretovým dýmem. To je příliš laciné, stereotypní a ve výsledku manipulující realitou stejně účelově jako ti dva seriáloví záporáci.

Strategie 2/2015Strategie 2/2015 | Repro Strategie (Tomas Novak)

Čtěte v nové Strategii
Aktuální komentář vychází v únorovém čísle měsíčníku Strategie, kde si dále můžete přečíst rozhovor se zakladatelem H1.cz Davidem Špinarem, nyní head of performance českého Googlu, dále se dozvíte, jak zahýbal razantní nástup oligarchů českým a slovenským mediálním trhem, že tuzemský svět golfu se ocitl na rozcestí a s ním i média, která o něm píší, a jak si stojí hvězda rozhlasového byznysu Michel Fleischmann. Únorová Strategie vychází 20. 2. 2015.