Trable v ráji. Plány EU na posílení výroby čipů jsou odtržené od reality. Dopadá to i na Onsemi v Rožnově
Obroda výroby čipů v Evropě se nekoná. Evropská komise v roce 2023 přijala takzvaný zákon o čipech (Chips Act), který reagoval na kritický nedostatek polovodičových komponent během covidových omezení. Zdejší automobilky kvůli tomu například musely pozastavit výrobu. Cílem Chips Actu, který během českého předsednictví v Radě EU dotáhla do konce právě Česká republika, bylo do roku 2030 zvýšit globální podíl kontinentu na výrobě čipů ze zhruba devíti na 20 procent. To se však ani zdaleka nedaří – pozice Evropy naopak klesá. Systém je neefektivní, což se projevuje i na dlouho schvalované expanzi výroby firmy Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm.
Auditoři z Evropského účetního dvora (ECA) nedávno vydali jasnou zprávu: plány Evropy na navýšení podílu v čipové produkci se nedaří naplňovat a jsou odtržené od skutečného dění. Aby se kontinent dostal na zmiňovaný podíl 20 procent, musel by investovat přes 400 miliard eur, zatímco přislíbeny jsou projekty jen za 86 miliard. Oborová organizace SEMI navíc nově spočítala, že podíl Evropy mohl klesnout na šest až sedm procent. „Evropská unie nutně potřebuje ve své polovodičové strategii probuzení realitou,“ shrnula Annemie Turtelboom, která vedla audit ECA.
Evropa v podpoře výstavby nových továren vsadila na pobídky, stejně jako USA, Čína, Jižní Korea či Japonsko. Na rozdíl od těchto zemí ale nebyl vyčleněn žádný společný evropský rozpočet. Místo toho byla členským státům dána možnost poskytovat pobídky ze svého, a to nad rámec standardně dovolené veřejné podpory. Česko tak mohlo firmě Onsemi nabídnout v rámci investice za dvě miliardy dolarů podporu přesahující deset miliard korun.
Možnosti států jsou ale omezené. Velké investice si mohlo dovolit rozjet pouze Německo, které mimo jiné poskytlo pět miliard eur pro továrnu TSMC v Drážďanech. V zemi expandují také firmy jako GlobalFoundries, Infineon či Bosch. Jenže velmoci typu USA, Čína nebo Korea do oblasti pumpují často i vyšší desítky miliard dolarů – s jasnou strategií a nastavenými procesy.
Evropský systém je neefektivní i z jiného důvodu. Evropská komise totiž každou takovou pobídku individuálně zkoumá, což trvá dlouho. Navíc se v rámci kompromisního návrhu Chips Actu prosadily zbytečně omezující podmínky. Nejdiskutovanější je pojem „první svého druhu“, kvůli němuž mohou být podpořeny pouze ty technologie, které v Evropě ještě nejsou. To částečně komplikuje situaci i Onsemi. Největší evropská polovodičová firma STMicroelectronics už totiž dostala v Bruselu zelenou na stavbu továrny v Itálii za pět miliard eur, kde se budou produkovat čipy na bázi polovodiče karbid křemíku. Na něm chce v Rožnově stavět i Onsemi, byť jde o jiný technologický postup.
Podle některých zdrojů, které si nepřejí být jmenovány, může do rozhodování promlouvat i lobby. Onsemi je americká společnost konkurující evropským výrobcům, kvůli čemuž při jednáních vznikl tlak. „Cílem Chips Actu je posílit evropské výrobní kapacity, k čemuž investice Onsemi jednoznačně směřuje,“ uvedl mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. Evropská komise dodala, že rozhodnutí ohledně Onsemi by mělo být na dohled.
Evropě také zkrachoval plán, který měl na kontinent přinést nejmodernější výrobu a výrazně rozšířit celkové kapacity. Intel se dostal do obřích problémů a definitivně zrušil plány na výstavbu továren v Německu a Polsku; investovat měl zhruba 35 miliard eur. Evropa tak nemá a jen tak nebude mít nejvyspělejší produkci, protože i světový lídr TSMC v Drážďanech buduje starší výrobní proces určený pro potřeby evropských automobilek a průmyslu.
I kdyby u nás ovšem nejmodernější výroba vznikla, nemáme pro ni odběratele. Evropa nemá firmy jako Nvidia, AMD, Apple či Qualcomm, které navrhují nejmodernější čipy a nechávají si je zakázkově vyrábět (tzv. fabless). Evropa sice spotřebovává asi 20 procent všech čipů vyrobených na světě, ale jde převážně o ty jednodušší.
Problémů je více. Náklady na stavbu továren v Evropě jsou vysoké, podpora konkurenčních zemí je efektivnější a regulace zbytečně komplikovaná.
Nedostatek firem typu fabless má částečně řešit současný Chips Act. Jeho součástí je výstavba moderních pilotních prototypovacích linek a vznik evropských čipových center. Jedno takové získalo i Česko – funguje v Brně. Česko se také podílí na vytvoření softwarové platformy pro návrh čipů, která má podpořit vznik nových firem schopných vyvíjet moderní polovodiče. Společně s tím jdou investice do vzdělávání: na VUT se tento semestr rozjel nový obor zaměřený na výuku návrhu moderních čipů.
V Evropě se nyní vzhledem k neúspěchu výrobní části Chips Actu připravuje jeho druhá verze. Evropská komise vyzvala zainteresované strany, aby se zapojily do příprav. European Semiconductor Industry Association vyzvala Komisi, aby nová pravidla jasně propojila investice z EU, členských států a soukromého sektoru a aby byla pravidla zjednodušena. K podpoře se přidali i ministři některých zemí, například Německa, Francie, Polska, Itálie, Belgie nebo Rakouska.
Padají také návrhy, aby se Evropa více soustředila na oblasti, ve kterých je nadále světovým lídrem – tedy na dodávky technologií nezbytných pro výrobu i výzkum a vývoj čipů. Například nizozemská ASML je monopolním dodavatelem strojů pro EUV litografii, bez nichž by nebylo možné moderní čipy vyrábět. Zeiss dodává špičkovou optiku a firmy z Brna ovládají významnou část trhu s elektronovými mikroskopy. I díky tomu podle OECD Česko patří mezi klíčové dodavatele do globálního polovodičového řetězce.
