STEM/MARK: Krizový management je nutností, ale moc o něm nevíme

Krizový management v blátě

Krizový management v blátě Zdroj: archiv

Lucie Žáčková , STEM , Mark , pro Strategii
V aktuálním výzkumu jsme zjišťovali, jak lidé vnímají pojem krizový management a zda znají nějaké konkrétní příklady.

Na první pohled se zdá, že se nejedná o úplně neznámý fenomén. Zhruba polovina internetové populace deklaruje, že pojmu „krizový management“ nebo „krizové řízení“ rozumí (46 procent). Pokud mají spontánně vyjádřit, co krizový management znamená, pak jej vztahují nejen k firmě nebo organizaci, ale i k celospolečenským problémům, například k živelným pohromám. Obvykle správně popisují krizový management jako způsob řešení nebo přípravu na řešení nějaké nestandardní situace, která vzniká v důsledku neúspěšného hospodaření, problémového chodu nebo hrozícího úpadku firmy či organizace. Spíše výjimečně se objevují i názory, že krizový management je zbytečný a slouží hlavně k tomu, aby mohla být firma rozkradena. Celkově lepší znalost problematiky projevují lidé ve středním a starším věku a s VŠ vzděláním.

Při výběru konkrétních možností, které popisují význam krizového managementu, se pak většina ztotožňuje s tím, že jeho účelem je hlavně záchrana firmy: „Smyslem krizového řízení je zabránění krachu firmy“ (70 procent), „Krizový manažer dostává větší pravomoc pro rychlé rozhodování“ (59 procent) a „V krizových situacích často neplatí pravidla běžná pro řízení firmy“ (57 procent).

Víte, co znamená sousloví "krizový management"?Víte, co znamená sousloví "krizový management"? | Repro Strategie

Při bližším pohledu lze ale usuzovat, že znalost „krizového řízení“ je spíše teoretická. Na konkrétní případ krizového managementu známý z médií nedokáže ukázat celých 93 procent respondentů. Zbývajících sedm procent zmiňuje například řešení situace při povodních, případy ve zdravotnictví, prodej ČSA, svého času mladoboleslavskou Škodovku, úřednickou vládu nebo ministra Babiše.

Malá konkrétní znalost problematiky zřejmě vede také k tomu, že krizový manažer a jeho pravomoci jsou na obecné úrovni vnímány velmi pozitivně, a to i přesto, že lidé vědí, že má značné pravomoci a v náplni jeho práce jsou rovněž nepopulární opatření. Naprostá většina je přesvědčená, že pozice krizového manažera je pro firmu v krizi nutností a správným receptem na řešení problému (90 procent). Jen výjimky zastávají opačný názor, a sice že se krizový management snaží využít situace hlavně ve svůj prospěch.