STEM/MARK: Při hledání práce se hodně spoléháme na své známé
Ať už jsou důvody ke změně zaměstnání jakékoli, hledání nebo změna práce je nedílnou součástí v životě mnoha lidí – čtvrtina internetové populace měnila či hledala práci přímo v letošním roce a celkem polovina (52 procent) během posledních pěti let (vzorek zahrnuje mladé lidi od 15 let, u kterých se může jednat i o brigády). Naopak každý šestý dotázaný (16 procent) práci ještě nikdy neměnil nebo nehledal.
Vyšší fluktuace je znatelná u obyvatel větších měst. Ovšem lidé, kteří zůstávají ve stejné práci delší dobu, tedy nezmění ji více než pět let, jsou častěji vysokoškoláci a lidé střední či starší věkové kategorie (30 až 59 let). Z těchto generací téměř polovina (47 procent) měnila svou práci před více než pěti lety.
Při interakci mezi účastníky na trhu práce převládá směr od potenciálního zaměstnance směrem k firmě – dvě třetiny zájemců si našly práci samy, třetina naopak dostala nabídku, kterou nakonec přijala. Zde je znatelný rozdíl mezi muži a ženami, kdy častěji nabídku práce dostali muži. Významnou roli hraje i nejvyšší dosažené vzdělání. Čím vyšší vzdělání, tím spíše lze očekávat, že uchazeče si „najde práce sama“. Z vysokoškoláků, kteří někdy hledali nebo měnili práci, jich dostala nabídku téměř polovina (48 procent).
Hlavním zdrojem pracovních nabídek, které zájemci dostali, jsou známí a přátelé. Celkem pětina internetové populace získala práci díky nabídce od známých ať už z oblasti pracovního nebo soukromého života. Méně často za nabídkou práce stojí přímo firma (která dělala například nábor) nebo personální či zprostředkovatelská agentura. Zdroj pracovní nabídky se přitom mění podle pohlaví i věku jedince. Zatímco ženy a lidé s delší pracovní zkušeností dostali častěji nabídku od známých z pracovního života, u mužů hráli o trochu větší roli známí a přátelé z jejich soukromého života.
Nejúspěšnější metodou aktivního hledání práce ze strany pracovníka byl inzerát na internetu (17 procent) a opět využití kontaktů mezi přáteli a známými (celkem 16 procent). Naopak přímé oslovení personální agentury, sociální sítě nebo úřad práce pomohly k získání zaměstnání jen minimu zájemců. Mladí (15–29 let) využívají k hledání mnohem častěji internet (jak inzeráty na internetu, tak sociální sítě jako LinkedIn), starší generace (45–59 let) volí spíše tradičnější způsoby jako přímé oslovení firmy, kde by měli zájem pracovat, nebo inzerát v tisku.
Metody hledání práce se také mění v průběhu času. Zatímco lidé, kteří hledali práci před více než třemi lety, se neobávali přímo oslovit firmu, kde chtěli pracovat, v posledních třech letech uchazeči o zaměstnání sázejí spíše na inzeráty na internetu.
Výzkum byl proveden 26. - 29.10.2015 na Českém národním panelu (ČNP) prostřednictvím internetového dotazování na vzorku 510 respondentů. Výsledný soubor reprezentuje internetovou populaci ve věku 15-59 let podle pohlaví, věku, vzdělání a regionu. Základ: Všichni respondenti, n = 510. Zdroj: STEM/MARK, říjen 2015
