U pohovoru je důležité umět překvapit | E15.cz

U pohovoru je důležité umět překvapit

Bez přetvářky. U přijímacího řízení nerozhodují věci, jež se dají naučit nazpaměť, ale hlavně schopnost být svůj, případně umět prodat i jinou část své osobnosti než zarytého pracanta
Bez přetvářky. U přijímacího řízení nerozhodují věci, jež se dají naučit nazpaměť, ale hlavně schopnost být svůj, případně umět prodat i jinou část své osobnosti než zarytého pracanta
• 
ZDROJ: profimedia

Jana Benešovská

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
V době, kdy na každé volné místo útočí dvanáct lidí bez práce, ocení personalisté, když je někdo jiný. Co to znamená? Vůbec nejde o to přeplnit životopis ohromujícími daty. Postačí být vtipný, proaktivní nebo třeba uvést koníčky, kterým se věnujete ve volném čase.

Více než jen životopis

Když chcete uspět při hledání práce, nestačí jen nastudovat pár informací o firmě a poslat tam životopis. Pokud o místo stojíte, musíte udělat více. „Životopis poskytuje takzvaná tvrdá data o uchazeči o práci; relevantní praxi, vzdělání, informace o dosažení odbornosti. Jde o elementární informace, které budou personalisté vždy potřebovat, aby byli schopni posoudit způsobilost pro danou pracovní pozici. Nicméně pokud běžně obdrží čtyřicet odpovědí na jeden inzerát, samostatný životopis k rozhodování nestačí a ke slovu se dostávají maličkosti. Záleží na konkrétním zaměstnavateli, v zásadě ale na onu vyšší přidanou hodnotu nebo zajímavou odlišnost sázejí zejména velké firmy nebo pobočky nadnárodních společností. Důvod je i ten, že u nich chce pracovat téměř každý, a oni si tak mohou daleko více vybírat,“ říká Jiří Kocourek, specialista pracovních portálů Jobs.cz a Práce.cz.

Jeho slova potvrzuje i Ester Fišerová, manažerka tréninku a rozvoje společnosti Air Bank: „Mě osobně při rozhovoru zaujme, když je uchazeč odvážný. Nejenže odpovídá na otázky, ale nebojí se sdělit svůj názor na výběrové řízení nebo se podělit o dojmy třeba z pozice klienta banky, například ohledně otevírací doby, oblečení a podobně. U budoucích kolegů pro pobočky rozhoduje umění ,slyšet‘ úplný kontext otázek, nejen dvě slova.“

O vaší výhře tak může rozhodnout vtipná odpověď na konverzační otázku stejně jako jasně formulovaný názor, byť negativní. Když bude podložený argumenty… proč ne?

Milujeme klišé

Když se zeptáte personalistů, co je nejvíc štve na uchazečích o práci, dozvíte se dvě věci: nezájem a klišé používaná v motivačních dopisech i u pohovoru. Neomluvitelná je zejména neznalost základních informací o firmě, kam se hlásíte. Uchazeči často neumí odpovědět na otázku: „Jaká je vaše motivace pracovat právě pro naši společnost?“ Vy přece víte, proč chcete v dané firmě pracovat. Nebo jen chcete práci, tak rozesíláte životopisy jako o život a obcházíte dva tři pohovory denně? Pak se nemůžete divit, že odcházíte s nepořízenou.

Za dobrou odpověď třeba absolventa považuje Jiří Kocourek skutečnost, že vypracoval ve společnosti diplomku nebo na zkrácený úvazek pracoval v podobné firmě. „Řada současných ředitelů významných firem se k práci dostala tímto způsobem – jako studenti napsali výbornou diplomku, firma na jejich analýzu zareagovala a nabídla autorovi možnost rozvíjet své myšlenky v praxi. Nejde o univerzální recept pro všechny, ale cesta k zajímavé kariéře to jistě je,“ říká odborník.
Málokdo dnes hledá práci tak, že se sám nabídne konkrétní firmě. Přitom se tento postup může někdy vyplatit. Nehodí se přijít do firmy osobně (snad s výjimkou dělnických profesí), ovšem nic vám nebrání poslat životopis a motivační dopis nebo si zkusit domluvit schůzku s personalistou či manažerem.

Nebiflujte, buďte sví

Známá z New Yorku mi vyprávěla o ženě, která se na vysněné místo dostala tak, že o své touze pracovat v dané firmě napsala přímo jejímu řediteli. Na tom by nebylo nic až tak originálního, kdyby k motivačnímu dopisu nepřiložila ještě dokument, kde sepsala kritiku jednoho produktu firmy a návrh, jak jej vylepšit. Co myslíte, že se stalo? Ještě tentýž den dostala pracovní smlouvu. Tato historka potvrzuje slova odborníků, že při hledání práce nerozhoduje dovednost ukázat se v nejlepším světle, ale hlavně motivace a zájem ve firmě pracovat.

„Žádala jsem o práci redaktorky v internetovém magazínu. Konkurz byl třífázový, při třetí schůzce se konal rozhovor se šéfredaktorem. Místo jsem dostala a myslím, že o výhře rozhodl fakt, že jsem dokázala o magazínu, který léta čtu, mluvit a odvážila se navrhnout i drobné změny,“ říká Alena.

U pohovorů nerozhodují věci, které se dají naučit nazpaměť, ale hlavně schopnost být svůj, případně umět prodat i jinou část své osobnosti než zarytého pracanta.

Dobré a špatné stránky

Je poměrně snadné sepsat líbivý životopis. Návodů je plný internet. Firmy ovšem nenabírají životopisy, ale lidi. Životopis je jen vstupenkou do procesu obsazování pozic a podle toho by měl vypadat. „Zájmy ani volnočasové aktivity v něm uvádět nemusíte, ale když je tam napíšete, není to chyba,“ říká Jiří Kocourek. Určitě se však o nich můžete zmínit v motivačním dopise. V něm máte příležitost napsat o sobě, o důvodech, které vás vedou k zájmu ve firmě pracovat, jaké jsou vaše dosavadní úspěchy a podobně. A i když zájmy neuvedete, počítejte s tím, že personalista se na ně zeptá.

Ať už padají dotazy na vzdělání, praxi nebo zájmy, odpovídejte pravdivě a nefabulujte. Stejně jako „neexistují“ silné a slabé stránky (pro někoho může být výbušnost plus, pro jiného nepřekonatelný problém), neexistují ani dobré nebo špatné volnočasové aktivity. Důležitý je fakt, že nějaké máte a umíte o nich mluvit: proč vás baví právě tohle, co vám to přináší, jak tím či oním koníčkem můžete obohatit práci.

Neškodí být při pohovoru aktivní a nečekat jen otázky. I zde platí zlatá střední cesta, snaha prodat se za každou cenu může působit křečovitě až negativně.

Více v listopadovém vydání časopisu Moje psychologie

Autor: Jana Benešovská

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah