Agrofertu loni klesl zisk o dvě třetiny, nedařilo se hlavně pekárenské skupině Lieken | E15.cz

Agrofertu loni klesl zisk o dvě třetiny, nedařilo se hlavně pekárenské skupině Lieken

ČTK

Konsolidovaný zisk koncernu Agrofert loni klesl o 63,5 procenta na 1,67 miliardy korun. Konsolidované tržby mírně vzrostly na 157,5 miliardy korun. Hlavním důvodem poklesu zisku je podle mluvčího Karla Hanzelky zhoršení hospodaření v segmentu chemie a v potravinářství, a to zejména kvůli sníženému výkonu německé pekárenské skupiny Lieken. Pokles zisku tak pokračoval třetím rokem za sebou, předloni to bylo snížení o 38 procent, o rok dříve o 9,6 procenta.

Nekonsolidované tržby skupiny dosáhly podle Hanzelky hodnoty 225,1 miliardy korun, v roce 2017 činily 226,6 miliardy korun. Konsolidovaný výsledek hospodaření koncernu Agrofert v roce 2018 dosáhl po zdanění 1,6 miliardy korun oproti předchozím 4,5 miliardy korun. 

Rozvojové investice do dlouhodobého hmotného majetku bez vlivu nových akvizic činily loni zhruba 11 miliard korun.

Firma například loni uvedla, že její dceřiná společnost Mafra převezme v Česku a na Slovensku vydavatelství Bauer Media, které vydává časopisy pro ženy, programové časopisy, časopisy o životním stylu, bulvární časopisy a také časopisy v dalších segmentech jako například křížovky a motoristické časopisy. Do jeho portfolia patří 30 časopisů, jsou mezi nimi například tituly Rytmus života, Cosmopolitan, Chvilka pro tebe nebo Žena a život.

Nemáme vizionáře, který by nahradil Babiše, říká výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz

Letos pak koncern dokončil fúzi s United Bakeries Penam, což dovolil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Firma ale musí prodat několik svých závodů, aby soutěž nebyla narušena. Agrofert nesdělil, které závody chce prodat, informoval ale následně o uzavření karvinské pekárny, které by mělo nastat v září.

Na konci května a na začátku června dorazily do Česka dvě předběžné auditní zprávy EK, které se týkají Babišova možného střetu zájmů. V první z nich komise v anglicky psaném dokumentu dospěla k závěru, že Babiš má dále vliv na společnost Agrofert a současně má jako premiér vliv i na použití unijních peněz. Česku proto hrozí, že by mohlo vracet do unijního rozpočtu asi kolem 450 milionů korun dotací, které Agrofert čerpal.

Babiš, který kvůli zákonu o střetu zájmů Agrofert převedl do svěřenských fondů, označil audit za pochybný a za útok na Českou republiku. Rovněž odmítl, že by Česko muselo vracet dotace.

Babišova vláda přežila hlasování o nedůvěře. Debata trvala skoro sedmnáct hodin

Druhá zpráva dorazila do ČR na začátku června. Státní zemědělský intervenční fond poté oznámil, že nebude Agrofertu proplácet dotace od února 2017, kdy Babiš firmu do svěřenských fondů vložil. Holding už dříve uvedl, že oba návrhy auditů EK vnímá jako pochybné a neprofesionální. Na odpověď do Bruselu bude mít Státní zemědělský intervenční fond čas do 21. září.

V reakci na předběžné auditní zprávy EK se opozice ve středu neúspěšně pokusila vyslovit Babišově koaliční vládě nedůvěru. Pro návrh hlasovalo 85 poslanců, ke svržení vlády bylo zapotřebí 101.

Skupina Agrofert je největší v českém zemědělství a potravinářství, dvojkou v chemickém průmyslu a významným subjektem i v lesnictví a médiích. Loni zaměstnávala zhruba 33 tisíc lidí, podobně jako předloni, z toho 22 tisíc v Česku.

Hamáček: Zeman jmenování Šmardy ministrem nevyloučil, chce ale ještě jednat

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!