Nemáme vizionáře, který by nahradil Babiše, říká výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz | E15.cz

Nemáme vizionáře, který by nahradil Babiše, říká výkonný ředitel Agrofertu Josef Mráz

Daniel Novák
Tereza Zavadilová

Skupina Agrofert poprvé od svého vzniku upřednostní snižování dluhu před expanzí. Holding rozkročený od chemie přes zemědělství a potravinářství až po média se současně stále musí vypořádávat s tím, že jeho někdejší majitel Andrej Babiš dal akcie skupiny do svěřenských fondů. „Vizionáře, který by dokázal nahradit pana Babiše, tu nemáme,“ říká Josef Mráz, výkonný ředitel a místopředseda představenstva Agrofertu.

Andrej Babiš odešel z Agrofertu do politiky. Nenese to pro vás nějaké potíže z hlediska compliance například vůči zahraničním bankám nebo obchodním partnerům?

Banky se samozřejmě ptají. Naše struktura a uložení majetku do svěřenských fondů je z našeho i jejich hlediska funkční a nemáme s tím nikde žádný problém. Vložení akcií Agrofertu do svěřenských fondů provedl pan Babiš, protože k tomu byl donucen takzvaným „lex Babiš“.  Vzhledem k tomu, že jsme schopni stávající strukturu našeho koncernu vysvětlit a naši obchodní partneři s tím nemají problém, jedná se pouze o zatížení z hlediska administrativy. Nepociťujeme potíže ani s pojišťovnami, ani s bankami. Horší je atmosféra kolem.

Co máte na mysli?

Ať už to, co se píše, nebo z hlediska chování některých koncových zákazníků. To je však okrajová záležitost.  Pokud o nás někdo píše, že podnikáme kvůli dotacím, tak umíme vysvětlit, že to tak není. Jestliže se to ale opakuje stokrát, tak už je to nepříjemné a musíme na to reagovat. Nepodnikáme kvůli dotacím, chováme se zodpovědně, zaměstnáváme lidi.

Stav infrastruktury v Česku je žalostný, Ťoka ve funkci drží jen Babiš, říká exministr Prachař

Když se ale řeší například dotace pro Agrofert, tak na to banky nereagují?

S bankami máme velmi dobré vztahy, i když jim musíme samozřejmě věci vysvětlovat, banky nejsou imunní. Jestliže Evropský parlament projednává situaci pana Babiše ve vztahu ke střetu zájmů, tak se nás banky samozřejmě zeptají.

Svěřenské fondy, v nichž jsou akcie Agrofertu, mají dva správce, Zbyňka Průšu a Alexeje Bílka. Pan Průša se věnuje hlavně podniku Deza, pan Bílek je zase právník. Nechybí Agrofertu v současnosti stratég určující vizi celého holdingu? 

Pokud to takto postavíte, tak ano, vizionáře, který by dokázal nahradit pana Babiše, tu nemáme. Když tu byl ještě pan Babiš, měli jsme velmi intenzivní akviziční cíle a Agrofert rostl velmi rychle. Dnes zkrátka fungujeme jinak. Strategii koncernu určuje představenstvo Agrofertu, což je kolektivní, devítičlenný orgán. Teď už tak rychle nerosteme. Avšak to neznamená, že bychom měli málo práce. Máme hodně práce z hlediska interních procesů a konsolidace celé skupiny. Chceme se rozvíjet, inovovat a konsolidovat tam, kde už podnikáme. Akviziční růst a vstup do nových segmentů, v takovém rozsahu jako tomu bylo v minulosti, již nepředpokládáme.  

Není to ale právě důsledek toho, že se Andrej Babiš místo byznysu věnuje politice?

V minulém roce jsme uskutečnili dvě významné akvizice, a to mediální společnosti Bauer Media a pekáren United Bakeries. To byly transakce, které pan Babiš nijak neovlivňoval. Byly to akvizice, které nám dávaly byznysovou logiku. V případě Bauer Media šlo o posílení časopisů a digitálního obsahu. Náklady novin sice klesají, časopisů se to však tolik netýká. Cílem bylo doplnit multimediální dům o všechny segmenty. V případě United Bakeries jsme se v minulosti nejdříve nedohodli. Pak jsme ale vztahy narovnali a teď chceme transakci dokončit. Stále ale čekáme na stanovisko ÚOHS.

Babiš: Fungování státu je ještě větší horor, než jsem si představoval

Proč už neplánujete akviziční růst?

Předpokládáme, že v dalších letech již do akvizic v takovém rozsahu investovat nebudeme. To se týká celé skupiny včetně zahraničí. Hlavním cílem nyní bude, abychom zdroje a výkon soustředili na snižování dluhu.

Omezíte i další investice?

V minulosti Agrofert ročně investoval v průměru patnáct miliard korun. To bylo na úrovni více než dvojnásobku odpisů. Pro letošní rok je investiční plán mírně pod úrovní odpisů. Z toho je vidět útlum investiční aktivity ve prospěch snižování dluhové služby. Každý z našich klíčových segmentů je v současnosti dostatečně zainvestován. Vedle posledních akvizic jsme dělali i relativně velké investiční akce v chemičkách, například Duslo a Lovochemie, stejně jako v německé velkopekárně Lieken. Větší investice očekáváme v potravinářství, kde se ve Vodňanech chystáme postavit novou kapacitu.

Když říkáte, že zdroje budete používat hlavně na splácení dluhů, znamená to, že zadlužení již pro skupinu představuje problém? 

Vůbec ne, proč myslíte? Současné zadlužení logicky narostlo a jeho hodnoty jsou kvůli investičním aktivitám vyšší. Přesná čísla za rok 2018 ještě nemáme, ale dluh by se měl pohybovat někde kolem 35 miliard korun. Banky nás však hlídají a není v tom žádná nervozita, udržujeme si slušnou výkonnost. V České republice v našich segmentech podnikání významné akviziční cíle už nevidíme. Proto není důvod vydělané peníze alokovat jinak. Menší akvizice nevylučuji, jen například u prvovýroby, kde bychom z logiky hospodaření na půdních blocích něco scelili. Ale to jsou řádově nižší částky, než kolik jsme do akvizic dávali v minulosti. Dokončíme rozběhnuté investiční projekty jako například modernizaci výroby v Kosteleckých uzeninách nebo ekologizaci výroby v Synthesii.  

Hamáček: Bez bankovní daně nebudou peníze na vládní program

Kolik dlužíte ve vztahu k vlastnímu jmění?

Díváme se na to jinak, jako na poměr dluhu k ziskovému ukazateli EBITDA. Domníváme se, že s ohledem na rozsáhlou investiční aktivitu je hodnota do 3,5 v pořádku.  

Refinancovali jste úvěry, když byly levné peníze?

O podmínkách s bankami určitě stále vyjednáváme. Máme tržní úrokové sazby. Navíc je to dáno i segmentem. Zatímco dříve banky vnímaly zemědělství jako vysoce rizikové, nyní už to neplatí. Navíc chemické fabriky jako Precheza nebo Deza nemají s přístupem k financování vůbec problém. Není to tedy ani tak problém finančních nákladů jako celkové úrovně zadlužení. Dluh je normální, ale musí se s ním pracovat.  

Plánujete něco prodat?

Strategicky takto neuvažujeme. Zatím neplánujeme prodej žádné firmy z portfolia.

Loni na podzim jste ale prodali podíl v dřevařské společnosti Uniles.

Tam jsme prodali jen 25 procent. V Unilesu šlo spíše o vytvoření společného podniku se strategickým partnerem. Uniles je těžařská firma a má zdroje kulatiny. Wood & Paper, který Uniles získal, je zase díky své papírenské matce Mondi relativně velkým spotřebitelem dřeva. Dnes to sice vypadá tak, že na trhu je přetlak dřeva, situace se ale může otočit. Stejným způsobem například podnikáme ve společnosti Ethanol Energy, o niž se napůl dělíme se slovenskou skupinou Enagro. O žádném dalším strategickém partnerství neuvažujeme.

Německé pekárny Lieken, kterým se moc nedaří, si necháte?

Jejich výsledky nebyly předloni ani loni moc růžové. Bylo to však dáno masivní restrukturalizací, která tam probíhá. Navíc souběžně s dokončováním velké investice v tomto podniku. Nemůžeme to prodat na půli cesty. Nejdříve je nutné všechno dokončit. V Liekenu se realizuje dlouhodobý restrukturalizační plán. Rozjíždíme novou velkou pekárnu ve Wittenbergu.

Kvůli Německu hrozí energetická katastrofa, v Česku jí výrazně pocítíme, říká ekonom Křeček

Jak významný je pro vás byznys v Německu?

Máme tam tři základní firmy. SKW Stickstoffwerke Piesteritz je velká a důležitá chemička vyrábějící hnojiva, Agrofert Deutschland realizuje obchodní činnost a pak je Lieken, který má síť pekáren po celém Německu. Takže byznys v Německu pro nás určitě významný je. Navíc je tam alokovaná velká míra investic a zadlužení. Musíme se starat o to, aby tam byla dobrá výkonnost a nedošlo třeba k zatížení zbytku skupiny. 

Co vás loni nejvíce táhlo nahoru?

Dobrých výsledků za loňský rok dosáhla speciální chemie. To jsou společnosti Precheza, Synthesia a Fatra. V nich dosahujeme nejlepších čísel.

Kde jsou nejslabší články Agrofertu?   

Dobré časy momentálně nezažívá pekařina. A to nejen v Česku, ale i na Slovensku a částečně i v Maďarsku. Výsledky v tomto segmentu budou nejslabší za posledních deset let. Je to těžký byznys. V potravinářství asi nejtěžší. Hlavním důvodem je růst osobních nákladů, zdražování energií a částečně i růst cen komodit. Obilí zdražilo kvůli neúrodě. Rohlík je navíc zboží, v němž zvýšit cenu je značně problematické. U jemného pečiva hrála roli cena máku, která v posledním roce vyskočila o sto procent nahoru. 

Měla v této situaci smysl akvizice pekáren United Bakeries?

Věříme, že bude mít. Je to nyní v rukách antimonopolního úřadu, proto bych to teď nerad blíže komentoval.

Již dříve jste zmínili, že problém je také ve výrobě hnojiv. Co se tam děje?

Hnojiva nemají takovou ekonomickou výkonnost, na kterou jsme byli zvyklí v minulých letech. Byla to ale hlavně záležitost roku 2018, kdy byla největším problémem vysoká cena zemního plynu... Proti plánovaným hodnotám se to v nákladech projevilo zhruba dvěma miliardami korun. Nyní jsme na začátku nové sezóny a zatím to vypadá, že se ceny plynu trochu umoudřily. Letos bychom se v hnojivech měli dostat zase do lepší ekonomické výkonnosti.

Šlechtová: Před Babišem klečet nebudu, svědomí mám čisté

Řešíte výrobu biopaliv druhé generace, které nejsou závislé na rostlinné výrobě?

Naše společnost Primagra zčásti vyrábí biopaliva z použitých olejů. Není to však náš směr, kterým bychom se chtěli vybrat. Spíše rozvíjíme větev jedlých olejů v podniku Preol Food. Velice silného výrobce stolního oleje máme v Maďarsku. 

Před časem jste dokončili převzetí vydavatelství Bauer Media. Počítáte s jeho sloučením s mediálním domem Mafra?

Integrační proces bude logickým vyústěním, protože Mafra koupila aktiva Bauer Media, nikoliv například nemovitosti. Integrace bude probíhat zhruba do konce roku.

Bude to mít dopad na zaměstnance?

Tituly obou částí se doplňují, propouštění v tuto chvíli nepředpokládáme.  

Jaké jsou výsledky Agrofertu za loňský rok?

Letos budeme konsolidovat výsledky nově podle IFRS účetních standardů. Do konsolidace zahrnujeme více než 200 společností, takže konečná čísla budeme mít letos až v polovině června. Můžu jen říci, že loňské konsolidované tržby budou velmi podobné tržbám za rok 2017. Přibližně 160 miliard korun. Čistý zisk očekáváme horší. To však odpovídá plánu. Jediné segmenty, kde jsme pod plánem, je výroba hnojiv a pekařina.

Šéf Warhorse Studios Martin Frývaldský: Vývoj hry jako Kingdom Come stojí stamiliony

Co pokles zisku způsobilo?

Především nám narostly osobní náklady. Jejich vliv může být v koncernu až kolem 700 milionů korun. Další významný vliv mají odpisy, a to kvůli razantním investicím minulých let. Jejich vliv bude skoro jedna miliarda korun.

Ovlivňuje výsledek fakt, že od loňského srpna nedostáváte proplacené z Evropské unie dotace na nové projekty?

V médiích se objevuje řada nepřesných informací. Žádné úřady nám proplácení dotací nezastavily. O ničem takovém nevíme. Logicky pak nemůže být žádný vliv.  Na tomto místě je důležité zdůraznit, že údajné pozastavení proplácení, , by se nemělo dotknout provozních dotací v zemědělství. Pokud jde o investiční dotace, v roce 2017, což je z hlediska výsledků zatím poslední uzavřený rok, jsme čerpali z Evropské unie investiční dotace ve výši 173 milionů korun. Nejsou to tedy nějaké miliardy, o kterých se pořád mluví v médiích. 

Plánujete kvůli nižšímu zisku úsporná opatření?

Úspory budeme hledat hlavně v provozní části. Určit ne ve mzdách a na personální úrovni. Každá z našich firem musí začít šetřit. Do toho přijdou i investiční úspory. Jak jsem už zmínil, letos poprvé nebudeme investovat nad odpisy. Stáhli jsme se rovněž z části marketingových aktivit, jako byla podpora pardubického dostihového závodiště nebo festivalu Colours of Ostrava.

Česko musí být na špičce inovací, jinak nás čeká propad, říká šéf Siemensu ČR Eduard Palíšek

Máte už plán tržeb a zisku na letošní rok? Jak vypadá?

Myslím, že optimisticky. Čekáme zlepšení. A to hlavně díky očekávanému růstu výkonu hnojiv. Zemědělství a potravinářství je stabilizované.   

Očekává se zpomalení ekonomiky, trochu je to již vidět na hrubém domácím produktu. Promítá se to již do byznysu a poptávky?

Signály vnímáme, ale zatím se to v objednávkách neodráží. Například ale ve východočeské Solnici, kde máme výrobu, nám už nedaleká automobilka přestala přetahovat zaměstnance. Na druhou stranu náš distributor Agrotec za leden hlásí nejlepší prodeje automobilů v historii.

Jaké části Agrofertu jsou nejcitlivější na ekonomický cyklus?

Asi by to bylo nepříjemné pro společnosti navázané na automobilový průmysl a stavebnictví. To je například případ Fatry nebo Dezy. V zemědělství ekonomické výkyvy až takový vliv nemají. Tam hrají prim komoditní burzy nebo počasí.

Společnost Animalco z Agrofertu dovezla část závadného hovězího z Polska. Jak jste se k tomu postavili?

Animalco je v tomto případě poškozená firma a není viníkem situace. Chováme se zodpovědně, dovozy z Polska jsme zastavili.

Co to bude pro Animalco znamenat?

Animalco je exportér a importér masa zaměřený na řadu dalších trhů. Z hlediska celkového byznysu je Polsko pro Animalco nic nevýznamné. Import z Polska tvořil pro Animalco asi jen sedm procent dovozu, což je okrajová věc. Maso se k nám musí dovážet, protože České republika není v jeho produkci soběstačná.  

Manželství je svazek mezi mužem a ženou, svatby homosexuálů odmítá i většina lidí, říká Faltýnek

Majitelem Agrofertu jsou svěřenské fondy. Jak řízení takovým majitelem vypadá? V běžné firmě zadání dává akcionář či podílník, který také stanovuje cíle. Jak je to u vás?

V akciové společnosti Agrofert je devět členů představenstva. Každý z nich – včetně mě – máme na starosti určitý segment. Pod představenstvo pak spadá celý holding, což je zhruba dvě stě společností. Výkon akcionářských práv, protože v 99 procentech máme stoprocentní účast, je na představenstvu. Tedy když se dělá rozhodnutí týkající se dle stanov společnosti například ohledně nějakého zemědělského podniku nebo chemičky, proběhne to zpravidla formou rozhodnutí jediného akcionáře. Pod to se podepíší dva členové představenstva Agrofertu, jakožto zástupci akcionáře. A co se týče Agrofertu a.s. jeho akcionáři jsou svěřenské fondy, respektive  jejich správci Zbyněk Průša a Alexej Bílek.

Jsou stanoveny nějaké limity na jednotlivá rozhodnutí? Například finanční hranice, o čem ještě můžete rozhodovat a o čem už ne?

Principiálně jsou u společností koncernu Agrofert pravomoci představenstva a valné hromady upraveny ve stanovách, které jsou veřejně dostupné v obchodním rejstříku. S výjimkou zásadních rozhodnutí, kde je nutný souhlas valné hromady, je běžný provoz plně v kompetenci představenstva.

O prodeji firmy z holdingu rozhodnout můžete?

Já osobně určitě ne. O prodeji rozhoduje představenstvo se souhlasem valné hromady. Takto jsme rozhodli třeba o prodeji části Unilesu, což mělo strategický důvod. Bylo to rozhodnutí představenstva Agrofert, a.s. na základě stanov a souhlasu valné hromady. Pan Babiš nás neřídí a nepotkáváme se s ním.

Těžkopádný justiční systém z Rakouska-Uherska se nám nepodařilo zlomit, říká Lenka Bradáčová

Jak se stanovuje obchodní plán? Ten určují správci svěřenských fondů, pánové Průša a Bílek?

O obchodním plánu Agrofertu rozhoduje představenstvo a předkládá jej ke schválení valné hromadě. V rámci představenstva Agrofertu to máme rozděleno tak, že každý má své segmenty. Já mám na starosti zemědělství, lesnictví, centrálu a stroje, paní Simona Sokolová potravinářské firmy, pan Průša speciální chemii, pan Petr Cingr hnojiva a pan Jaroslav Kurčík pekárenství. Každý z členů představenstva si připraví byznysplány za svůj segment. Máme tu silné oddělení controllingu, které to zagreguje a pak o plánu rozhodne představenstvo Agrofertu. My jsme potom za plnění plánu odpovědní představenstvu Agrofertu. Takto probíhá i proces schvalování účetní závěrky či výroční zprávy. Pro nás jsou prostě akcionářem správci fondů. Není to nic neobvyklého. V Česku je už 1300 svěřenských fondů, každý má svůj status, existuje registr svěřenských fondů. Je to mladé, ale rozvíjející se odvětví.

Josef Mráz (53)
Vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V Agrofertu pracuje od února 2007, v pozici výkonného ředitele od roku 2011. Místopředsedou představenstva je od roku 2014. Ve firmě odpovídá za zemědělství, lesnictví, technologické firmy a centrálu.

Svět je v rukou politických manipulátorů, varuje profesor Milan Zelený
Vznik Československa zatěžují stále živé lži o utrpení pod Rakouskem, říká historik Jiří Rak
David Marek: Česko může dopadnout jako Detroit. Při modernizaci výroby nás nebude těžké vynechat
Mnohamiliardový dluh za Airbus A380 možná zaplatí němečtí daňoví poplatníci
Ukrajina opět hledá spasitele

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!