Soběstačnost Česka: hodně masa, málo brambor a ovoce | E15.cz

Soběstačnost Česka: hodně masa, málo brambor a ovoce

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: ctk/ap

ČTK

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Potravinová soběstačnost Česka se u všech hlavních živočišných komodit v loňském roce zvýšila. Naopak výrazně klesla soběstačnost země u brambor či čerstvého ovoce. Svůj podíl na zlepšování bilance má podle ministerstva zemědělství mimo jiné zlepšující se nákupní patriotismus Čechů.

„Výsledky šetření posledních let naznačují pozitivní trend, roste zájem spotřebitelů o domácí produkty, preference regionálních značek kvality či značky Klasa,“ řekl mluvčí ministerstva zemědělství MZe Hynek Jordán. Podíl na zlepšení mají podle něj také státní dozorové orgány, které dohlížejí mimo jiné na kvalitu dovážených produktů.

Míra soběstačnosti u hovězího masa se loni zvýšila téměř o devět procentních bodů na 140,1 procenta. Hovězí tak zůstává jediným druhem masa u něhož produkce převyšuje spotřebu. Loni stoupla soběstačnost i u vepřového, drůbežího i skopového a kozího masa. U všech těchto druhů mas je Česko částečně závislé na dovozech a nedokázalo by svou současnou spotřebu pokrýt z vlastních zdrojů.

Výrazná závislost na dovozech je patrná především u vepřového masa, které je přitom v Česku tradičně nejoblíbenějším druhem. Se zhruba 40 kilogramy na osobu a rok představuje zhruba polovinu tuzemské spotřeby masa. Ještě v roce 2000 byla Česku ve vepřovém soběstačná téměř ze sta procent. S klesajícími stavy domácích chovů a rostoucími dovozy se však ukazatel propadal až na historické minimum 54,5 procenta v roce 2012. Loni se po řadě let poprvé mírně zlepšil na 57,6 procenta.

Míra soběstačnosti ČR u vybraných živočišných komodit
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Mléko 123,0 119,6 123,2 121,2 118,9 124,6 124,5 128,7
Maso hovězí 106,8 104,2 122,3 121,1 114,4 121,6 131,5 140,1
Maso vepřové 79,7 78,7 74,0 65,1 63,8 60,8 54,5 57,6
Maso drůbeží 90,4 96,5 95,9 88,2 84,9 73,2 69,4 70,8
Maso kozí 82,47 78,70 83,62 82,55 90,72 90,2 91,5 92,0

Česko je soběstačné také v produkci mléka. I zde se ukazatel loni meziročně mírně zlepšil a v zemi se vyprodukuje takřka o 30 procent více mléka, než činí jeho spotřeba. Přibližně pětinu mléka vyvážejí čeští zemědělství za hranice, nejčastěji do Německa, kde za mléko dostávají lépe zaplaceno. Jiná je situace u hotových výrobků. Například 40 procent tvarohů a sýrů pochází z dovozu. „Dovoz sýrů však není druhovým obohacením jídelníčku spotřebitelů, neboť ve velkém množství se do Česka dováží sýry, které je Česká republika schopna v daném sortimentu a kvalitě vyrobit,“ uvedl Jordán.

Pulty s bramborami a ovocem jsou čím dál více závislé na dovozu

Co se týče rostlinných komodit má Česko výrazně aktivní bilanci u obilovin, kde míra soběstačnosti loni vzrostla na 138 procent. Přes 130 procent přesáhl ukazatel také u cukru. Naopak již téměř 30 procent snězených brambor pocházelo z loni z dovozu. Soběstačnost u ovoce včetně bobulovin se loni podle odhadu snížila téměř o 20 procentních bodů na 75,7 procenta. U čerstvé zeleniny, kterou se Češi naučili jíst celoročně, tedy i v době, kdy ji v tuzemsku nelze vypěstovat, klesla soběstačnost ze 41,4 procenta na 39 procent. Z dovozu je také 70 až 80 procent vína. Rostoucí poptávku po něm nedokáže plocha českých a moravských vinic naplnit.

Míra soběstačnosti ČR u vybraných rostlinných komodit
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013
Obiloviny 115,5 125,5 143,5 145,4 132,1 150,4 121,3 138,2
Ječmen 109,2 110,6 131,3 128,2 109,3 111,6 107,8 109,9
Pšenice 118,2 135,0 156,1 152,9 147,1 161,9 115,8 158,4
Kukuřice 156,1 131,2 127,5 193,8 157,8 230,7 198,8 124,4
Cukr 123,8 93,1 109,1 113,6 113,9 148,5 140,9 134,8
Brambory 83,2 83,9 83,0 85,7 78,1 87,8 85,7 69,1
Řepka olejná 122,6 147,4 176,0 143,7 123,4 132,0 113,3 164,0
Slunečnice 168,6 103,0 187,4 185,4 157,3 141,8 105,4 85,1
Čerstvé ovoce včetně bobulovin a ořechů 97,2 91,3 95,0 89,0 78,3 76,9 94,8 75,7
Jablka 148,2 134,1 159,2 149,7 117,6 108,3 158,9 149,8
Jablka konzumní 67,0 68,0 77,0 69,0 58,0 46,0 36,0 42,0
Čerstvá zelenina 45,0 44,7 42,8 39,7 35,7 35,6 41,4 38,9
Víno 23,0 44,9 42,8 28,1 19,5 32,3 22,5

Zdroj: MZe

Mluvčí Agrární komory Dana Večeřová připouští, že meziroční růst potravinové soběstačnosti může být opravdu způsoben zvýšeným zájmem spotřebitelů o domácí produkty. Na optimistické závěry je však podle ní brzy. Zda jde o trvalejší trend ukážou až následující roky. „Samozřejmě, že nemůžeme být nezávislí na dovozech některých komodit, asi u nás nikdo nebude pěstovat pomeranče, ale u základních komodit včetně ovoce mírného pásma a zeleniny bychom plně soběstační být mohli a měli,“ uvedla.

Obnovení výroby v řadě zemědělských podoborů je podle ní značně investičně náročné. Například obnova hektaru sadu přijde zhruba na jeden milion korun. „V každém případě je tedy potřeba nejen podpořit domácí výrobky a výrobce, ale také investice v zemědělství a potravinářství,“ poznamenala Večeřová.

Je soběstačnost vůbec nutná?

Dosažení potravinové soběstačnosti státu v hlavních komoditách je pro současnou vládní koalici jednou z priorit v oblasti zemědělství a potravinářství. Podle Jordána státní nástroje pro posílení soběstačnosti spočívají především v maximálním možné využití unijních dotací, pokračování národních dotací či státní podpoře ozdravování chovů.

Názory na důležitost potravinové soběstačnosti a její zdravou míru se liší. Zatímco podle zastánců krajně liberálního přístupu na míře soběstačnosti nezáleží vůbec, podle jiných jde o jeden ze strategických ukazatelů a jeho důležitost s rostoucí světovou populací poroste. Nejčastěji se uvádí, že soběstačnost u klíčových komodit by neměla klesnout pod 80 procent.

Autor: ČTK

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!

Tato stránka využívá služeb Google reCAPTCHA, na kterou se vztahují Smluvní podmínky a Zásady ochrany osobních údajů společnosti Google.